Načítám...

Mesmerismus

Mesmerismus neboli léčení animálním „magnetismem“ je termín odvozený od F.A. Mesmera, (1734-1815), francouzského lékaře, který zprvu léčil své pacienty přikládáním permanentních magnetů na nemocná místa, ale když zjistil, že stejného efektu dosáhne svýma rukama bez magnetu, došel k přesvědčení, že existuje i živočišný magnetismus, „gravitus animalis“. Pokládal ho za „univerzální fluidum“, které vyplňuje celý vesmír. Člověk je přijímá z okolí, shromažďuje v sobě a může je pak přenést i na jiného člověka. Mesmer se domníval, že choroby vznikají překážkami, kladenými volnému oběhu tohoto „magnetismu“ v těle. Tyto překážky pak Mesmer odstraňoval přikládáním rukou, které měly z prstů vyzařovat léčebný magnetismus, jindy rukama nad pacientem pohyboval nebo používal nádoby s „magnetizovanou“ vodou, do kterých pacient vkládal nemocné končetiny. Svým působením dokázal Mesmer uvést nemocného do somnambulního stavu a navodit léčící křeče, tj. uzdravující krizi. Měl značné léčebné úspěchy a hodně následovníků. Mnozí léčitelé používají jeho metodu dodnes. Někteří z nich si říkají magnetopati a o existenci živočišného magnetismu jsou přesvědčeni

Hodnocení: Žádný živočišný magnetismus neexistuje. Existuje jen fyzikální magnetismus, který je projevem pohybu elektrického náboje (tedy elektrickým proudem), v některých případech vlastními magnetickými momenty elektronů, případně vlastními magnetickými momenty jader některých prvků. Mesmerovu představu vyvrátila už v r.1784 komise, ustavená francouzskou Akademií, která požadovala, aby Mesmer animálním magnetismem ovlivnil kompas a elektrometr. To se Mesmerovi nezdařilo. Jevy, ke kterým docházelo při mesmerizaci, byly později vysvětleny jako sugestivní (placebové) a hypnotické působení. Proto nejlépe reagovali pacienti s hysterickými obrazy, např. obrnami. Přes jednoznačné vyvrácení Mesmerova výkladu mnozí esoteričtí léčitelé až do dnešního dne v živočišný magnetismus věří a nazývají ho moderněji „biomagnetismem“ nebo také kosmickým magnetismem. Nezměnil se ani způsob jejich léčení. Léčitel většinou krouží svýma rukama nad nemocným orgánem a vysílá do něj "magnetismus". Podle některých popisů pak léčitel bolest odvede přes ramena a opotřebovaný magnetismus odhodí nebo odstraní koupelí. Podobně léčitelé zacházejí s aurou.

Odkazy: Kol. autorů: Alternativní medicína, možnosti a rizika. Grada, Praha 1995
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace