Autismus a prof. Strunecká

V poslední době se nás stále častěji obracejí rodiče autistických dětí s prosbou, abychom se vyjádřili ke knize prof. Anny Strunecké, DrSc.: „Přemůžeme autismus?“ Jsou zmateni tím, že její názory se výrazně odlišují od informací o autismu v odborné literatuře. Kniha byla publikována už v r. 2009 v nakl. ALMI, ale nenašli jsme zatím žádnou odbornou recenzi knihy ze strany psychiatrů a psychoterapeutů. Víme jen, že k názorům prof. Strunecké zaujala negativní stanovisko organizace APLA ČR (Asociace pomáhající lidem s autismem), která nabízí rodinám autistických dětí nejrůznější pomoc. Bližší informace o stanovisku APLA ke knize prof. Strunecké lze najít v záznamu přednášky předsedkyně APLA paní PhDr. Kateřiny Thorové, kterou měla dne 21. 11. 2012 v Klubu českých skeptiků SISYFOS. Záznam je na adrese http://www.sysifos.cz/upload/Sisyfos%20121121-Thorova.mp3 nebo http://www.sisyfos.cz/audio.

Protože jde o problém závažný a stále živý, dovoluji si i se zpožděním a jen ve stručností vyjádřit svůj názor na uvedenou publikaci a na činnost prof. Strunecké.
Už před 13 léty udělil Český klub skeptiků SISYFOS prof. Strunecké Stříbrný Bludný balvan za její esoterická skripta Integrativní fyziologie člověka pro přírodovědce. V r 2002 publikoval kritiku její knihy „Nepovinné rozjímání“ Č. Zlatník (Zpravodaj SISYFOS 2/2002) a nedávno jsme na naší webové stránce i ve Zpravodaji SISYFOS (1/2012) kriticky zhodnotili její (spolu s J. Patočkou) další knihu „Doba jedová“. Recenze její poslední knihy „Jak změnit svět“ z pera doc. Zlatníka čeká na uveřejnění ve 4. čísle našeho Zpravodaje. Prof. Strunecká si naši pozornost zaslouží, protože její názory vzhledem ke jejím titulům a postavení jsou přijímány laickou veřejností jako názory správné, racionální, vědecké. Ve skutečnosti jde o matení veřejnosti, v případě autismu o nebezpečné dezinformace rodičů autistických dětí, kteří ve svém zoufalství jsou ochotni věřit snad všemu a dát přednost alternativním názorům a doporučení před přístupem vědecké medicíny.

Ale ke knize: Je to rozsáhlá, krásně vypravená a seriózně se tvářící kniha na křídovém papíře, vylepšená esoterickými, mystickými obrázky Zd. Hajného. V první kapitole uvádí Strunecká poctivě, co nám říká „biomedicína“. Už ten divný termín však naznačuje, že existuje také jiná, zřejmě lepší, nebiologická medicína. Autorka zpracovala rozsáhlou odbornou literaturu a věcně, objektivně informuje o současných názorech vědecké medicíny na příčiny autismu. Vedle nich však uvádí vždy názory protichůdné, výrazně okrajové a cituje studie, které neodpovídají většinovému proudu medicíny. Právě ty však autorka akceptuje a v dalších úvahách se o ně opírá.

Podstatné jsou kapitoly Nové přístupy, nové naděje, a Skryté souvislosti, hledání viníků. V nich uvádí teorii, kterou vypracovala spolu s prof. Blaylockem z USA. Podle nich autismus není vrozené a neléčitelné onemocnění mozku nejasného původu, ale jde o záležitost excitoimunotoxickou, tedy v podstatě léčitelnou otravu řadou škodlivých látek, mezi nimiž na prvních místech figurují fluoridy, hliník, rtuť, umělá sladidla aspartám a glutamát a vakcíny. Tyto látky mají podle Strunecké negativně zasahovat do metabolismu glutathionu, který zprostředkovává kontakt mezi nervovými buňkami. Jde o hypotézu akceptovatelnou, ale zatím nikým nepotvrzenou.
Větším problémem je to, že tvrzení o škodlivosti uvedených prvků i očkování jsou mylná. Spekulace o škodlivosti fluoru, hliníku, rtuti, sladidel a vakcinace, které se v odborné literatuře i v médiích objevují, byly opakovaně v mnoha studiích prověřovány a hodnoceny zdravotnickými orgány, v Americe prestižní agendou FDA, Food and Drug administration. Také rizika očkování jsou každoročně v USA i jiných zemích hodnocena speciálními úřady Škodlivost uvedených látek ani vakcinace potvrzena nebyla.
Bohužel, prof. Strunecká věří svým názorům a rodičům naléhavě radí, aby se varovali fluoridované vody, hliníkového nádobí a nechali dětem odstranit všechny amalgámové plomby. Zakazuje umělá sladidla, doporučuje drahou bezlepkovou a bezkaseinovou dietu (tedy bezmléčné pokrmy), varuje před očkováním, doporučuje před ním nákladné vyšetření protilátek, v terapii doporučuje různé vitaminové a minerální preparáty a různé potravinové doplňky. Vhodné mají být také módní detoxikační metody, např.dvakrát ročně očista střev. V kapitolách o terapii už pak prof. Strunecká opouští pole vědecké medicíny úplně a vstupuje do oblasti alternativní. Doporučuje používání homeopatie, Vollovy akupunktury, biorezonanční přístroje Bicom, Oberon, čištění čaker, při zácpě bezkontaktní kroužení rukou nad bříškem dítěte aj. Všechna tato dietní léčebná doporučení představují značnou zátěž rodičů, jsou finančně nákladná a hlavně zcela zbytečná.

A aby toho nebylo málo, celou závěrečnou kapitolu věnuje autorka autismu ze spirituálního pohledu. Přijímá snad všechny esoterické a pseudovědecké představy, uznává Grofovu transpersonální psychologii, uvádí antroposofické představy R. Steinera, mluví o spojení s kosmickým vědomím, o převtělování, karmě, channelingu aj. Neexistuje snad alternativní léčebná metoda nebo esoterická představa, kterou by Strunecká neuváděla. Samozřejmě navrhuje terapii i pro rodiče, kteří by měli meditovat, čistit si čakry a tak vylepšit své energetické pole, aby mohli lépe působit na své děti. Ty mají mít odpovídající cvičení dechu i těla.

Snad mohu uvést některé citáty z knihy, které knihu dostatečně charakterizují:
„Glutamát a aspartam jsou chutě, které zabíjejí a které jsou vážnou hrozbou dalšího vývoje naší civilizace.“
„Pracujte s různými profesionály včetně alopatů, naturopatů, chiropraxe, ajurvédy, homeopatie a tradiční čínské medicíny.“
„Na pochopení spirituálních kořenů poruch ve vývoji duševně-duchovních schopností vašeho dítěte totiž závisí i další pokroky a úspěchy na cestě uzdravení.“
„Druhý poznatek z pozorování energetických polí (aury – pozn. J. H) v okolí autistických bytostí je ten, že mají zřetelnou pouze první vrstvu svého energetického pole, zatímco všechny další vrstvy – emocionální, mentální a astrální tělo…..“ jim chybí.
„U autistů je „přecitlivělost na nejrůznější vibrace okolního světa.“.
„V současné době se mimořádně zvýšil počet lidí se schopností vnímat existenci a kvalitu lidského energetického pole. Mnozí lidé a zejména děti postupně odhalují svoji schopnost rozpoznávat děje a jevy za hranicemi běžné rozlišovací schopnosti smyslů.“
„V lidském těle se transformují energie z vesmíru. Energetické pole člověka je v dynamickém vztahu s univerzálním energetickým polem.“
„U autistů je nekoordinovaná činnost čaker. Jsou pochopitelně rozdíly mezi jednotlivci, ale pro většinu z nich platí, že mají značně asymetrické čakry, kdy např. více energie proudí pravou stranou než levou nebo je otevřená zadní část, zatímco přední je uzavřená.“ „S otevíráním čakry třetího oka postupujeme opatrně.“
„Poznatky z transpersonální oblasti …. jsou velkou výzvou pro změnu paradigmatu současné biomedicíny.“
„U mnoha lidí můžeme pozorovat uprostřed hlavy zlato-stříbrný světelný bod, který má různou velikost – může být jako míček, může být rozšířený jako trychtýř, může být ještě větší a mít podobu zářivých světelných paprsků nebo jenom rozptýleného světla. Jeho ukotvení je v oblasti šišinky. Podle mého názoru plní šišinka funkci modemu, který přijímá signály z vesmíru a převádí je do srozumitelných signálů pro lidské tělo.“

Autorka se odvolává na Billa Stillmana, podle kterého mají (autisté) znalosti o své existenci před zrozením, schopnost telepatie, schopnost komunikace se zvířaty, spojení s anděly a bytostmi ve spirituálních světech stejně tak jako schopnosti intuice a channelingu.

Sumárně řečeno: „Kniha Přemůžeme autismus?“ je právě tak jako všechny ostatní knihy prof. Strunecké obludným gulášem názorů vědeckých, pseudovědeckých, alternativních i čistě esoterických, který je předkládán rodičům k uvěření a také k aplikovaní těchto podivných představ o terapii. Autorka je schopna shromáždit obdivuhodné množství informací a přitažlivě je podat, ale je zcela neschopná posoudit jejich hodnotu. Charakterizuje ji skvělá paměť, obrovská výkonnost, ale absence rozumu a logiky.

A to nejhorší. V celé knize se prof. Strunecká ani slovem nezmiňuje o metodách racionálních, bezpečně prověřených, které sice nemohou chorobou vyléčit, ale které mohou podstatně zlepšit zdravotní stav i chování autistů. Jsou to jak metody psychologické, zejména kognitivně behaviorální terapie, tak i použití vhodných farmak. Nešťastní rodiče, kteří hezké, přesvědčivě psané a vyléčení slibující knize uvěří a mnohdy opustí racionální terapii!