Načítám...

Vampýři

Vampýr (někdy mylně nazývaný upírem) je nebezpečné mýtické stvoření, které zpravidla vystupuje v lidské podobě, jindy v podobě vlka nebo netopýra. Někdy se i chová jako člověk, jindy je přes den skryt v rakvi a probouzí se teprve po půlnoci, aby si vyhledal další oběť, než se zase ráno skryje do rakve. Vampýři nepřijímají běžnou potravu, ale živí se lidskou krví a tím si zabezpečují nesmrtelnost. K tomu jsou vybavení ostrými dlouhými špičáky, kterými se zakusují většinou do krku své oběti. Pokud obět nezemře, stává se rovněž vampýrem. Zabít vampýra je velice obtížné, většinou unikne jako netopýr, resp. upír. Zahnat vampýra může jen křesťanský kříž nebo zápach česneku. Jedinou možnosti, jak ho zabít, je zarazit mu do srdce opálený kůl. Podobné legendy, jako ta o evropských vampýrech, živících se krví, existují v různých variantách i u národů ostatního světa. Např. v Jižní Americe jsou dodnes rozšířené pověsti o dosud neznámém tajemném tvoru jménem chupacabra, který saje krev a mrzačí dobytek, především ovce a kozy.

Hodnocení: Představa vampýrů pijících krev s cílem prodloužit si život souvisí pravděpodobně s mýty o pití krve u dávných bohů Mithry a Dionýsa. Pro dnešního člověka je vampýr mýtickou nebo jen pohádkovou bytostí a je velice oblíbeným literárním a filmovým objektem. Nejznámějším vampýrem v Evropě je jistě Dracula, obývající hrad v Transylvánských Alpách. Ve středověku však byla existence vampýrů považována na reálnou a někteří lidé, kteří zřejmě trpěli psychickou chorobou, byli jako vampýři označeni a také popraveni. Zemřelým lidem podezřelým z vampyrismu se ještě na hrobě zatloukal kůl do srdce. Česnek býval všudypřítomnou ochranou proti vampýrům. V současné filmové produkci ustupuje základní motiv vampyrismu, totiž snaha docílit pitím krve nesmrtelnosti, do pozadí a do popředí se dostávají nejrůznější okultní motivy. Móda vampyrismu trvá a vznikají dokonce vampýrské kulty.

Odkazy: The Skeptic´ Dictionary, www.skepdic.com

Kam dál?

A. Strunecká, J. Patočka: Doba jedová (Triton, Praha 2011) Zobrazit

A. Strunecká, J. Patočka: Doba jedová (Triton, Praha 2011)

Prof. RNDr. Anna Strunecká, DrSc. oslovila v letošním roce veřejnost další knihou s provokativním ná...
Po 13. 2. 2012 Přečíst
(Ne)úspěch naší výzvy ČLK aneb „ať žije a vzkvétá alternativní medicína“ Zobrazit

(Ne)úspěch naší výzvy ČLK aneb „ať žije a vzkvétá alternativní medicína“

Před měsícem jsme si postěžovali, že většina oslovených orgánů na naši výzvu České lékařské komoře (...
Pá 16. 3. 2012 Přečíst
Autismus a prof. Strunecká Zobrazit

Autismus a prof. Strunecká

V poslední době se nás stále častěji obracejí rodiče autistických dětí s prosbou, abychom se vyjádři...
Ne 25. 11. 2012 Přečíst
Ben Goldacre: Prolhaná věda a Zkorumpovaná farmacie Zobrazit

Ben Goldacre: Prolhaná věda a Zkorumpovaná farmacie

V r. 2008 a 2012 napsal Ben Goldacre, lékař, komentátor a spisovatel, dvě knihy, které se setkaly s ...
Čt 6. 2. 2014 Přečíst
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace