Radionika

Radionika je u nás málo používaný termín, patřící do rámce parapsychologie. Označuje se tak používání nejrůznějších jednoduchých i složitých diagnostických přístrojů nebo přístrojů k detekci paranormálních fenoménů. Klasickou, nejjednodušší „radionickou“ pomůckou je virgule (proutek), nebo siderické kyvadlo. Mezi složitější přístroje patří např. někdejší „Abramova skřínka“, rozšířená v USA, která hodnotila bioenergii, nebo G. de la Warova „kamera“, která byla údajně schopna zhotovit podle vzorku krve zhotovit obrazy nemocných orgánů, Boydův „emanometr“, identifikující přítomnost chemických látek, Puač Hapiho emociometr, maďarské diagnostické kolo „Egely wheel“ a mnoho dalších . Některé firmy se na výrobu takových přístrojů specializují. Německá firma Lichtweg nabízela 18 radionických přístrojů, psychoanalyzérů, měřičů bioenergie a pod.

Hodnocení: Termín radionika nemá žádné opodstatnění. Snad má naznačovat, že jde o nějakou odbornou činnost nebo dokonce vědeckou disciplínu. Radionické pomůcky nemají žádné paranormální ani jiné připisované vlastnosti a schopnosti. Mají stejnou funkci jako křišťálová koule, slouží jen upoutání pozornosti a oklamání klienta. Pokud např. proutkař skutečně nachází vodu, pak je to jiným mechanismem než pomocí radionického přístroje a senzibility proutkaře. U složitějších přístrojů byl v mnoha případech zjištěn podvod nebo nefunkčnost. Většinu z nich lze jednoduše odmítnout vzhledem k jejich mylnému principu, např. když zjišťují různé bioenergie (neexistující) nebo stimulují čakry (nic takového nebylo nalezeno), nebo když mají navázat kontakt s rostlinami (s mylným předpokladem, že existuje mimosmyslové vnímání).