Bronzový bludný balvan za rok 1999 - Arthuru Bolsteinovi

Český klub skeptiků SISYFOS udělil výroční cenu za rok 1999

Bronzový Bludný Balvan Sisyfa
v kategorii jednotlivců
Arthuru Bolsteinovi
Za doopravdické vyvrácení speciální teorie relativity.

Arthur Bolstein v dialektické jednotě s Arturem Bolčem, je autorem natolik fascinující knihy "Obyčejné selhání jedné neobyčejné teorie", že laudatum raději přebíráme z recenze našeho předního relativistika prof. Vopěnky otištěné v časopise Vesmír 1999 č.9.

Jen velkorysosti vítěze můžeme vděčit za to, že kniha nesluje "Einstein na kolenou" - vždyť speciální teorii relativity vyvrátila způsobem, jemuž by měl porozumět každý středoškolák. Jen neuvěřitelně šťastnou náhodou si pan Bolčo zvolil decentní pseudonym Bolstein, čímž vkusně připomněl jméno kdysi neprávem oslavovaného, dnes již však zcela zdrceného Einsteina. Po elementárním důkazu neplatnosti teorie relativity i Lorentzových transformací věnuje autor zbytek knihy své trnité cestě za poznáním a nenechává nikoho na pochybách, že myšlení se stalo jeho vášní. Příhody zde uvedené jsou vybrány tak, aby usnadnily práci jeho budoucím životopiscům a tvůrcům čítanek a jsou doplněny listem fotografií "Tisíc Bolsteinových tváří - od kolébky až k zralosti". Z obálky knihy na nás vedle poněkud zahanbeně se tvářícího Einsteina hledí mužná tvář jeho přemožitele. Žel, v knize je chyba hned na samém počátku. Podnět k jejímu odhalení nalezne případný čtenář již v tam nakreslených obrázcích. Jistě neuděláme velkou chybu když pozoruhodný Bolsteinův výrok "Každý z nás je géniem" , chápeme jako sebereflexi a to tak, že každý z vás obou je géniem, pánové Bolčo a Bolsteine. A proto gratulujeme - dvakrát.

Ve své recenzi mj. prof. Vopěnka předjímá, že "… kniha by zajisté udělala radost marxistickým přírodovědcům sdruženým ve spolku Sisyfos …". Máte pravdu, pane profesore, ba co víc, radost nám udělala nejen kniha, ale i vaše recenze a to dokonce bez ohledu na to, kdo chodil do a kdo za VUML.

Též je třeba poděkovat Nakladatelství RO consulting za péči se kterou knihu vydalo a Janu Kanzelsbergovi za pompu se kterou ji uvedl na trh. Pokud se týká jemných výtek, které jakoby náznakem zazněly v uvedené chvalořeči, věříme, že v příštím (nejlépe v kůži vázaném) vydání budou dotčené pasáže upraveny. Sice se tato vědecká kniha smrskne spíše na autobiografii, avšak existují vědci, které vážně zajímá duševní sebereflexe géniů.