Načítám...

Stříbrný Bludný balvan v kategorii jednotlivců za rok 2013 - Prof. RNDr. Antonín Jiří Mejsnar, DrSc., IOM za pozoruhodné zatemnění problematiky evoluční biologie

Komitét pro udělování Bludných balvanů při Českém klubu skeptiků SISYFOS oznamuje, že v kategorii jednotlivců za rok 2013 získává stříbrný Bludný balvan

Prof. RNDr. Antonín Jiří Mejsnar, DrSc., IOM - za pozoruhodné zatemnění problematiky evoluční biologie

Pan profesor Mejsnar je člověk ověnčený tituly a oceněními, zkušený pedagog a autor mnoha skript i odborných publikací. V loňském roce náhle opustil své obory, genetiku a fyziologii, a obrátil se na veřejnost s knížkou o evoluční biologii „Mýtus evoluce aneb geny křičí: Jémine, mýlíte se Darwine“ (Galén, 2013). Snad tím chtěl napravit škody páchané médii, která nás dennodenně masírují evoluční propagandou a ódami na Darwina. Jak si pan profesor posteskl v předmluvě: „Je minimálně zarážející, kolik lidí včetně biologů ještě na počátku třetího tisíciletí věří v mechanismus ‚přírodního výběru‘.“ S tím je, samozřejmě, potřeba něco udělat, a přivést veřejnost laickou i odbornou na správnou cestu inteligentního designu. A tak se pan profesor s plným nasazením vrhl do bohulibého úsilí, které vyústilo ve stovce stránek pozoruhodného textu.

Autorova původní neznalost evoluční biologie se zdá pochopitelná. Narodil se ve stejném roce jako jeden z nejznámějších evolučních biologů dneška Richard Dawkins, a s tím, co se dnes žáci o evoluci běžně učí v hodinách biologie, se tedy nesetkal ani při svých univerzitních studiích; jeho obor výzkumu pak evoluční znalosti skutečně vyžadovat nemusel. Pozoruhodné však je, že se pan profesor před sepsáním knihy zjevně vůbec nezorientoval na poli moderní evoluční vědy, a místo rozporování současných poznatků a teorií se v knize pokusil rozcupovat rovnou samotného Darwina a dílčí, dnes často vyvrácené představy o původu člověka. V knize se postupně dozvídáme převratné novinky typu: „není to tak dlouho, co někteří přírodovědci spekulovali o neandrtálcích jako o našich předcích. Před nějakými 150 lety trvala naléhavá potřeba propojit evoluční řetězec mezi námi a prehistorickými typy označovanými jako Homo erectus. V této souvislosti je pochopitelné, že se evolucionisté okamžitě a ochotně chopili objevu neandrtálce, a předchůdce pro nás, jeho potomky, byl nalezen.“ 150 let je v biologii skutečně velmi krátká doba, jak si pan profesor na základě zkušeností se svými mateřskými obory zajisté uvědomuje. Darwinovu evoluční teorii už známe, koneckonců, závratných 155 let!

Ale zpět k Darwinovi. Tomu je notně co vyčítat, a tak pan profesor s velkým sebezapřením vybral pouze deset nejdůležitějších bodů a prezentoval nám je s názvem „Dekalog jako výzva Darwinově konceptu“. V této kapitolce se řeší převážně pokročilejší genetika, což je samo o sobě docela zajímavé vzhledem k tomu, že Darwin, současník Mendelův, patrně slovo gen v životě neslyšel, natož aby znal zákoutí epigenetiky či horizontálních genových transferů. S nesrovnalostmi mezi Darwinovou teorií a začínající genetickou vědou se zhruba před 70 lety vypořádala tzv. Nová syntéza, další genetické objevy od té doby evoluční teorii spíše podporují, nežli vyvracejí. Pan profesor Mejsnar to bohužel neocení, z knihy je zcela jasné, že o moderní genetice ví zhruba totéž, co o moderní evoluci. U člověka jeho zaměření je toto zjištění možná nakonec na celé knize tím nejsmutnějším. Na druhé straně, pan profesor moderní vývoj v některých oblastech skutečně sleduje. Žhavý bod současných amerických debat s kreacionisty tak v knize rozhodně nechybí: „…evoluce není schopna vysvětlit, proč se v předpokládané genealogii druhů nevyskytují ‚přechodné formy‘. Jestli je evoluce pravdivá, pak by musely fosilie v ‚dlouhém běhu věků‘ obsahovat obrovské množství přechodných forem.”

Než pan profesor získá článek, který uzná za dostatečně přechodný, udělujeme mu nepřechodný stříbrný Bludný balvan


Kritické recenze:

Jiří Heřt: Ke knize Jiřího Mejsnara...
Zpravodaj Sisyfos 3/2013 (www.sisyfos.cz)

Václav Hořejší: Kreacionismus ve Vesmíru
http://www.vesmir.cz/diskuse/prispevek/clanek/10471



Šestnácté předávání Bludných balvanů 2013 - fotogalerie

Video z šestnáctého předávání Bludných balvanů Sisyfa

Kam dál?

Bludný balvan za rok 2023 v kategorii média - Mgr. Martina Kociánová a zbytek kolektivu Rádia Universum Zobrazit

Bludný balvan za rok 2023 v kategorii média - Mgr. Martina Kociánová a zbytek kolektivu Rádia Universum

Bludný balvan v kategorii média pro Martinu Kociánovou a zbytek kolektivu Rádia Universum za konzistentní a neúnavnou snahu provibrovat bezbranné posluchačstvo komnatou ozvěn hluboko do králičí nory doby předvědecké, v níž pravda a důkaz nikdy nezvítězí nad pseudovědou a konspirací.
Po 20. 5. 2024 Přečíst
Bludný balvan za rok 2023 v kategorii zdravotní policie a veřejné zdraví - Tomáš Kašpar Zobrazit

Bludný balvan za rok 2023 v kategorii zdravotní policie a veřejné zdraví - Tomáš Kašpar

Český klub skeptiků Sisyfos uděluje Bludný balvan v kategorii zdravotní policie a veřejné zdraví Tomášovi Kašparovi za kreativní propojování vědeckých poznatků s dezinformacemi, misinformacemi a ignorantstvím.
Po 20. 5. 2024 Přečíst
Bludný balvan za rok 2023 v kategorii kosmologie - RNDr. Václav Vavryčuk, DrSc. Zobrazit

Bludný balvan za rok 2023 v kategorii kosmologie - RNDr. Václav Vavryčuk, DrSc.

Komitét pro udělování Bludných balvanů při Českém klubu skeptiků Sisyfos oznamuje, že v kategorii kosmologie za rok 2023 získává Bludný balvan RNDr. Václav Vavryčuk, DrSc, za neúnavné boření mylných představ ve fyzikální kosmologii, zejména za propagaci nových neotřelých pohledů na reliktní záření a speciální teorii relativity.
Po 20. 5. 2024 Přečíst
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace