Načítám...

Zlatý Bludný balvan za rok 2006 - redakce časopisu Vesmír

Komise pro udělování Bludných balvanů při Českém klubu skeptiků SISYFOS
oznamuje, že v kategorii družstev za rok 2006 získává

zlatý Bludný balvan Sisyfa
redakce časopisu Vesmír, Praha
za mimořádně zdařilou propagaci nevědeckého myšlení
na stránkách tohoto prestižního přírodovědeckého časopisu

Po několika nesmělých pokusech o postmoderní zmatení pojmů se redakce časopisu Vesmír konečně odhodlala v samém závěru roku 2006 k frontálnímu útoku na kritické vědecké myšlení. Z důvodů na první pohled nepochopitelných zveřejnila na str. 689-90 listopadového čísla ročníku 85 (2006) (ne)rozumnou provokaci vědeckého pracovníka Fyzikálního ústavu AV ČR Ing. Vladimíra Chába "Čintamani a ptáci, aneb o vědě a empirii". Článek Ing. Chába skutečně obsahuje pozoruhodné provokační perly, například:

"... úvodem k mému článku o firmě, snažící se prodávat vynález, o kterém se neví, jak funguje."

"Jeho [Agricolův - pozn. Sisyfa] ryze empirický přístup demonstroval životnost náhledu klasifikovaného v současné době jako technologický. Ten v podstatě přispívá k formování tváře světa bez nutnosti využívat vědecké poznatky. Ke konfrontaci vědy a technologie dochází v okamžiku, kdy technologie selhává, resp. osvědčený postup přestává z nejasného důvodu fungovat."

"Jedna z firem, která vstoupila na náš trh, sanuje zdivo proti vzlínání netradiční metodou. Anténní systém je zavěšen v interiéru bez připojení na zdroj energie a firma zaručuje vysychání zdiva se zárukou na 20 let."

"Svérázným popisem funkce přístroje vyprovokovala firma silnou reakci nikoliv zákazníků, ale části odborné veřejnosti, bohužel však neadekvátním způsobem. Z evidentně fantaskního popisu efektu na molekuly vody byl učiněn závěr o nefunkčnosti přístroje a podvodu na zákaznících bez průkazného experimentálního materiálu."

"Na naší scéně došlo k tomu, že firma má být odsouzena proto, že tři fyzikové rozhodli o nemožnosti funkce přístroje na základě groteskního popisu jeho fyzikálního principu."

"Členové vědecké komunity by si však měli v plném rozsahu uvědomit, že jakožto státní zaměstnanci jsou odpovědni daňovým poplatníkům, což mimo jiné znamená učit a nestranně pomáhat, nikoliv odsuzovat a zesměšňovat."


Firma, kterou Vladimír Cháb tak, vehementně obhajuje, a jejíž sídlo v Rakousku dle vlastního vyjádření navštívil, se jmenuje Aquapol. Firma obdržela bronzový bludný balvan Sisyfa v kategorii družstev za r. 1999, když se jejími zákazníky stávali zejména nešťastní majitelé nemovitostí, poškozených za velké povodně v r. 1997. Podle vynálezce vysušovače zdiva na "principu magnetokinéze" Ing. Wilhelma Mohorna jeho přístroj údajně využívá přirozené energie geomagnetického pole k zatlačování vody ze staveb do Země.

Jak se zdá, firmu toto ocenění povzbudilo k dalšímu badatelskému úsilí, jak o tom svědčí reklama, kterou - zajisté bez jakékoliv příčinné souvislosti s Chábovou provokací - otiskl Vesmír v následujícím prosincovém čísle. Barevná dvoustrana je označena jako „Komerční prezentace“ a uvedena sdělením, že firma Aquapol se věnuje vysušování a sanaci vlhkého zdiva od r. 1985. Jednatel české odnože firmy Aquapol pak tvrdí, že rekonstrukce památek u nás byla sisyfovskou prací (Sisyfos však rekonstrukci památek v popisu práce nemá). Nicméně, když se po r. 1989 naše republika otevřela světu, seznámil se Ing. arch. Leoš Havlíček ve Vídni s Ing. Wilhelmem Mohornem a jeho firmou, která umí vysušovat zdivo bez podřezávání, chemie a zásahu do podstaty materiálů stavby.

Na druhé straně reklamy je mj. popsáno úspěšné vysušení kostela sv. Jana Nepomuckého ve Studnici u Náchoda. Jenže v reklamním letáku č. 4/2006 téže firmy se říká, že se zde použilo kombinace Mohornovy novátorské metody a standardního postupu (oprava žlabů a svodů a jejich zaústění do kanalizace, odvětrání základového zdiva, terénní úpravy k eliminaci vlivu dešťové a svahové vody)!

Tři fyzikové, napadení ve Vesmíru ing. Chábem, se pochopitelně chtěli ozvat na stránkách téhož časopisu, kde byli osočeni; to však redakce Vesmíru neumožnila. Namísto toho otiskla v lednovém čísle ročníku 86 nemastnou neslanou úvahu člena své redakční rady "Čintamani a záhady" a dále typicky postmoderní stanovisko redakce pod titulkem: "V poznání je síla, aneb vědění je moc", které končí hlubokomyslným tvrzením: "Diskuse o tom, co patří do 'zlaté pokladnice' lidského vědění (a co by tedy měli znát všichni), nikdy neutichla. A týká se celé akademické obce."

Můžeme se tedy těšit, že na stránkách Vesmíru postupně proběhnou i další stejně nestranné diskuse, zda např. spiritismus, astrologie, homeopatie, geopatogenní zóny a jiná postmoderní veteš patří či nepatří do zlaté pokladnice lidského vědění. Za péči redakce Vesmíru, aby tato klíčová debata uvnitř české akademické obce nikdy neutichla, je tudíž zlatý bludný balvan Sisyfa jen zcela skromným, ale zato upřímným povzbuzením pro uložení do stejnojmenné pokladnice lidského vědění.

JG

fotogalerie
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace