Biofotony

Ve 20. letech 20. století publikoval ruský biolog Alexander Gurwisch zprávu, že buňky rostlin i živočichů vyzařují velice slabé záření, které lze údajně zachytit vysoce citlivými fotodetektory, zejména při dělení buňky nebo těsně před její smrtí. Gurwisch je označil jako „mitogenetické záření“. Jeho původ ani význam dosud vyjasněny nebyly. Později použil fyzik Fritz-Albert Popp pro partikule tohoto předpokládaného záření termín „biofotony“ a vyslovil „biofotonovou teorii“, podle níž je toto záření určeno ke vzájemné komunikaci buněk a k řízení metabolických procesů. Touto teorií vykládají někteří léčitelé účinnost svých metod nebo dokonce tvrdí, že se svými pacienty mohou komunikovat i pomocí biofotonů.

Hodnocení: Existence záření, resp. fotonů vydávaných živými buňkami je sporná, v opakovaných pokusech nebylo většinou záření zachyceno a jde pravděpodobně o omyl. Není známa ani podstata ani event. význam tohoto záření. Termín biofoton je nevhodný, protože mylně naznačuje možnost existence jakéhosi záření biologické povahy, odlišného od záření elektromagnetického. Poppova teorie, že by biofotony měly mít komunikační nebo řídicí úlohu, experimentálně potvrzena nebyla a ve vědeckých kruzích uznávána není. Proto není možné, vysvětlovat tímto zářením terapeutickou účinnost, ostatně spornou, některých léčitelských metod.

Odkazy: Lexikon der Parawissenschaften
Mornstein V.: Utopený Archimedes. Nakl. Věry Noskové, Praha 2003