Mancie

Mancie je termín řeckého původu, znamenající věštění, vykládání, předvídání. Používá se zpravidla jen jako přípona k hlavnímu termínu, vyjadřujícímu způsob, jakým se věští. „Mantická umění“ byla praktikována všemi kulturami a civilizacemi v historii lidstva. Příčinou a motivem k rozvoji a používání věšteckých metod byla nepochybně vrozená touha člověka po poznání jak přítomnosti, tak i budoucnosti, svého osudu. Tedy stejné motivy, které vedly člověka k představě o existenci mimozemského světa s duchy, bohy a nadpřirozenými silami. Existuje nepřeberné množství různých věšteckých technik, označovaných různými termíny s koncovkou -mancie, i když mnohé tyto termíny jsou jen málo používané nebo prakticky neznámé. Racionální z nich není ani jedna - viz Věštění. Uvedeme jen nejběžnější z nich:

Aeromancie - věštění podle mraků a jiných fenoménů na nebi. Cartomancie - věštění pomocí karet. Daktylomancie - starší forma proutkaření pomocí prstenu zavěšeného na provázku. Demonomancie - věštění s pomocí démonů. Dendromancie - podle kořenů rostlin. Geomancie - podle utváření povrchu země. Hydromancie - podle vlnění vody po vhození kamene. Chiromancie (chiropraxe) - věštení z ruky. Lychnomancie - podle plamene svíček. Meteoromancie - podle padání meteoritů. Oculomancie - podle pozorování oka. Ornithomancie - podle letu ptáků. Pyromancie - podle ohně po vhození prachu. Stichomancie - podle náhodně otevřené knihy.