Načítám...

Podprahové vnímání

Jako podprahové vnímání se označuje ovlivňování lidské psychiky slabými nebo krátkými zrakovými a sluchovými podněty, které leží pod prahem našeho vnímání, ale které přesto mají proniknout do podvědomí a ovlivňovat naše chování. Typickým příkladem je vsunutí jednoho políčka do filmu, které není vzhledem ke krátkosti působení vnímáno. O této možnosti uvažovali psychologové od konce 19. století, ale údajně byla prokázána teprve v r.1957, kdy reklamní agent James Vicary tvrdil, že vložením vět (neregistrovatelných naším vědomím) „Pijte Koka-kolu“ a „Jezte popkorn“ do jednoho filmu zvýšil prodej koly o 18% a popkornu o 58“. Dodatečně se přiznal, že šlo o žert. I když se podobný efekt nikdy nepodařilo reprodukovat, ve veřejnosti je od té doby tato možnost široce přijímána jako reálná. a stala se módní záležitostí. Významně tuto víru podpořilo několik knižních publikací, bestsellerů charakteru science-fiction. Podprahové vnímání bylo téměř okamžitě nabízeno jako ideální prostředek k sebevzdělávání a k samoléčbě bez jakéhokoli snažení a námahy. Ihned se rozvinul výnosný průmysl a obchod s magnetofonovými pásky (subliminal tapes), CD kazetami a videy se skrytě nahranými podprahovými sugestivními obrazy, větami a myšlenkami. Nabízejí se pro zlepšení pamětí, ke zvýšení sebedůvěry, mají být účinné při depresích, stresu, léčbě tabakismu, některé mají bavit nebo působit jako afrodisiakum. Právě tak lze podprahové vnímání využít k reklamě. V televizních i nebo rozhlasových pořadech mají být tyto reklamy skrytě zakomponovány s představou, že se ovlivni koupěchtivost posluchačů a obrat firmy. V anglofonních zemích je taková reklama zakázána. Podprahové vnímání je také často předmětem různých konspiračních teorií, zábavných filmů a fantasy literatury.

Hodnocení: Je nesporné, že do našeho mozku a tedy do podvědomé paměti pronikají i signály, které nejsou vědomě vnímány. Leží jen pod prahem našeho vědomí, nikoli pod prahem vnímání našimi smysly. Smysluplné však mohou být jen tehdy, pokud jsou jasné a zřetelné. Pokud jsou v nabízených kazetách takové signály překryty vrstvami jiných sluchových nebo vizuálních podnětů, nemohou být selektivně rozlišeny a ukládány. Záleží tedy na způsobu ukrytí podprahové informace. Jednoduché obrázky nebo jednotlivá slova vsunutá do filmu nebo na pásku se do podvědomí ukládají a mohou ovlivnit naše pozdější chování, složitější signály nikoli. Účinnost reklamy nebo produktů využívajících podprahové vnímání byla intenzivně ověřována experimentálně. Už v r.1958 provedla kanadská rozhlasová společnost test s vysíláním podprahové výzvy k okamžitému zatelefonování, ale posluchači nereagovali. Jen v některých případech měly podprahové podněty určitý efekt, např. při vyhrožování smrtí, kdy byly pozorovány zvýšené obranné reakce, ale efekt je jen málo výrazný a v praxi neužitečný. Prověřování účinnosti kazet, které měly ovlivnit paměť, sebevědomí nebo měly mít léčivý efekt, prokázalo jen minimální nebo většinou nulový efekt. I když experimentálně nebyl udávaný vliv kazet prokázán, jisto je, že zhruba třetina uživatelů jejich pozitivní působení potvrzuje. To však není způsobeno podprahovými podněty, ale vírou v udávaný efekt kazety. V podstatě jde o placebový efekt, autosugesci, o sebeklam, resp. o barnumský efekt, „wishful thinking“ (myšlení podle principu „přání otcem myšlenky“), tedy o záležitost psychologickou. Užitečné tedy tyto produkty v mnoha případech jsou, ale mechanismus jejich účinku je jiný než se udává. Výzkum podprahového vnímání a možností jeho využití stále pokračuje.
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace