Načítám...

Podvědomí a nevědomí

Podvědomí (podvědomá mysl) je termín nejasného významu, který se v současné moderní psychologii už nepoužívá nebo se ztotožňuje s termínem „nevědomí“, i když někteří autoři vidí mezi oběma termíny rozdíly - podvědomí podle nich leží mezi vědomím a nevědomím. V běžné populaci je slovo „podvědomí“ stále módní. Nevědomí se dostalo do popředí zájmu zásluhou S. Freuda (viz Psychoanalýza). Je to rozsáhlá, převažující část mozkové aktivity, kterou si člověk neuvědomuje, ale která významně ovlivňuje jeho jednání, chování i emoční projevy. Vědomí lze chápat jen jako „špičku ledovce“ mozkové aktivity. V současnosti je problematika vědomí a nevědomí předmětem intenzivního neurofyziologického výzkumu a diskuse o vhodností termínů podvědomí, nevědomí, podvědomá mysl aj. ustupuje do pozadí.

Hodnocení: Nevědomí (podvědomí), resp. nevědomá mysl neexistuje jako samostatný funkční celek, natož jako orgán. Z hlediska fyziologického se jednotlivé vjemy ukládají v různých částech mozku a výsledná myšlenka je tedy projevem činnosti neuronů z různých mozkových oblastí. Neexistuje také ostrá hranice mezi vědomím a nevědomím, naopak existuje zcela plynulý přechod od zbystřeného vědomého myšlení až ke zcela nevědomým procesům a zapomenutým vzpomínkám. Myšlenky se také přesouvají z vědomí do nevědomí a naopak s z něho opět vynořují. Na obsah a význam vědomí jsou různé názory. Podle Freudovy psychoanalýzy je nevědomí především sídlem traumatizujících zážitků, často z raného dětství, které není člověk schopen přijmout a vytěsnil je automaticky do nevědomí, odkud mohou později negativně ovlivňovat psychiku, chování i fyzické zdraví člověka (viz také Potlačené vzpomínky). Podle moderní kognitivně behaviorální psychologie je tento výklad nepotvrzený a také příliš úzký. Podle dnešního výkladu je nevědomí „oceánem“ nejrůznějších procesů. Probíhají tam jednak děje instinktivní, vrozené, jednak procesy původně vědomé, které byly zautomatizovány (např. chůze), ale jsou tam také uloženy nejrůznější vjemy, resp. informace, které nebyly zachyceny vědomím (viz také Podprahové vnímání) nebo které byly zapomenuté. Z nevědomí se pak myšlenky vynořují někdy náhodně, jindy po podnětech, které s uloženou myšlenkou souvisejí. Esoterici však nadále manipulují s termínem podvědomí a dívají se na ně jako na tajuplnou, magickou oblast, související s duchovními i paranormálními fenomény. Také C. Jung soudil, že podvědomí je rezervoárem transcendentálních „pravd“. Pro taková tvrzení neexistují žádné doklady.

Odkazy: Pešek R.: Kritické poznámky ke klasické psychoanalýze. Věda kontra iracionalita 3. Sborník.

Kam dál?

(Ne)úspěch naší výzvy ČLK aneb „ať žije a vzkvétá alternativní medicína“ Zobrazit

(Ne)úspěch naší výzvy ČLK aneb „ať žije a vzkvétá alternativní medicína“

Před měsícem jsme si postěžovali, že většina oslovených orgánů na naši výzvu České lékařské komoře (...
Pá 16. 3. 2012 Přečíst
Ben Goldacre: Prolhaná věda a Zkorumpovaná farmacie Zobrazit

Ben Goldacre: Prolhaná věda a Zkorumpovaná farmacie

V r. 2008 a 2012 napsal Ben Goldacre, lékař, komentátor a spisovatel, dvě knihy, které se setkaly s ...
Čt 6. 2. 2014 Přečíst
A. Strunecká, J. Patočka: Doba jedová (Triton, Praha 2011) Zobrazit

A. Strunecká, J. Patočka: Doba jedová (Triton, Praha 2011)

Prof. RNDr. Anna Strunecká, DrSc. oslovila v letošním roce veřejnost další knihou s provokativním ná...
Po 13. 2. 2012 Přečíst
Oznámení akce: THE SISYPHUS PRIZE – 1 milion Euro Zobrazit

Oznámení akce: THE SISYPHUS PRIZE – 1 milion Euro

Dne 1. října 2012 vyhlásili belgičtí skeptici ve spolupráci s evropskou skeptickou společností ECSO ...
St 24. 10. 2012 Přečíst
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace