Načítám...

Spiritualita

Spiritualita (z lat. spiritualis = duchovní), duchovnost vychází z dualistické náboženské představy, že vedle materiálního, hmotného světa existuje ještě svět duchovní, nezávislý na hmotě. Spiritualita je osobní záležitostí, je to cítění a jednání s vědomím, že nás něco přesahuje, snaha spojit se s tímto vyšším, metafyzickým světem, touha obohatit svou duši, nalézt smysl života, správnou „cestu“, osvobodit se, dosáhnout vyššího vědomí, transcendence. Do rámce duchovního světa patří především všechny náboženské představy o existenci Boha resp. bohů a jiných bytostí, které nadzemský svět obývají, ale také esoterická víra v existenci astrálu a astrálních bytostí, obecně tedy víra v existenci vyšších, smyslům nepřístupných světů. Na duchovno, duchovní síly a energie se také odvolávají četné alternativní disciplíny jako parapsychologie, alternativní medicína i kultura. Spiritualita se tak stává módním. účelově propagovaným artiklem. Forem náboženského života bylo v historie nesčetné množství. V současné době je zřejmý přesun od kolektivních vnějších projevů, slavností a obřadů k vnitřní spiritualitě, k osobní modlitbě a meditaci..

Hodnocení: Ze skeptického, vědeckého hlediska nelze existenci duchovní světa nezávislého na hmotě experimentálně ani logicky vyloučit, ale na druhé straně ji nelze ani potvrdit. Přesvědčení o existenci duchovního světa je tedy otázkou víry, záležitostí iracionální. Podle materialistického vědeckého výkladu lze všechny tzv. duchovní fenomény chápat jako projevy činnosti mozku, tedy jako odraz hmoty. Nelze také souhlasit s tím, že by spiritualita měla jakousi vyšší hodnotu a že by se jen od ní musely odvozovat etické principy, kterými se řídí společnost. Ke stejným morálním příkazům dospívá i humanistická, tedy materialistická etika (viz Humanismus sekulární).

Od druhé poloviny 20: století se zájem o duchovní svět a spirituální hodnoty prudce zvyšuje v souvislosti s hnutím New Age, postmodernismem a hnutím Nová spiritualita, které spojuje východní a západní náboženské tradice. Příčin je mnoho, např. reakce na přílišné soustředění společnosti jen na materiální hodnoty, dále nesporná rizika dnešní technické civilizace, neschopnost části populace porozumět vědě a složitostem doby, touha po jednoduchých vysvětleních a daných pravdách, ale snad i vrozená touha člověka po záhadách, magii, mystice, která je materiálním světem potlačována. Významně se na šíření těchto názorů podílejí i média. Vývoj směrem k „duchovnu“ v sobě ovšem skrývá riziko útěku od racionálního myšlení a od vědy, patrné např. v poklesu zájmu studentů o matematiku a přírodní vědy, tedy k riziku nedostatku technické inteligence, který může ohrozit další civilizační rozvoj, i k riziku ohrožení zdraví odmítáním vědecké medicíny a vyhledáváním „duchovních“ metod alternativní medicíny.
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace