Načítám...

Astrologie

Astrologie, nauka o hvězdách, byla známa už ve starověku. Chaldejci, Asyřané, Babyloňané vymyslili zvěrokruh, další principy přidali Řekové, ale svého vrcholu dosáhla astrologie koncem středověku, v renesanci, kdy ji provozoval i J. Kepler. V 17. století došlo k oddělení astrologie od astronomie. Na rozdíl od astronomie, která se zabývá vědeckým studiem vesmíru, je cílem astrologie hledat vztahy mezi vesmírnými tělesy a Zemí a odhalovat jejich význam pro člověka. Platila představa Herma Trismegista: „Co je nahoře, je i dole“. Astrologie však měla vždy okultní charakter a v minulosti sloužila spíše jako výdělečný koníček pro astronomy. V současné době se stala převážně doménou věštců, „alternativních“ prognostiků a léčitelů. I když astrologie není homogenní disciplínou a existuje řada jejích forem, směrů i lokálních variant, všechny mají dnes pseudovědecký, i když různě silně vyjádřený charakter.

Základní představou astrologie je přesvědčení, že každé nebeské těleso, planeta i hvězda ovlivňují život lidí, a to individuálně, v závislosti na datu narození. Zvlášť významný vliv na Zemi mají mít planety, pokud jsou v nějakém mimořádném postavení, např. v řadě směřující k Zemi, kdy lze očekávat různé katastrofy. Orientačně má povahu a schopnosti člověka určovat především doba jeho narození vzhledem k postavení Slunce ke znamením Zvěrokruhu. Člověk narozený ve znamení např. Berana má mít zcela jiné vlastnosti a schopnosti než člověk narozený ve znamení Býka. Daleko přesněji mají být individuální vlastnosti osob určeny přesným časem jeho narození. Osobní vlastnosti pak může potvrdit správně sestavený individuální horoskop podle složitých a rozmanitých pravidel. Důležitou součástí astrologie je předvídání budoucnosti osobám, opět podle individuálního horoskopu, ale i budoucnosti celé Země a událostí na ní. Astrologie má těsné vztahy s alchymií, homeopatií, antroposofií, numerologií i s metodami alternativní medicíny. Na postavení hvězd závisí doba sbírání léčivých bylin, účinnost léků se určuje podle astrologických pravidel. V České republice byly horoskopy donedávna jen zábavným čtením v kalendářích a bulvárních časopisech, ale po r.1989 astrologie prodělala velký boom a objevilo se množství nových astrologů. Víře v prognostické možnosti astrologie propadla i řada známých, někdy významných osobností (ing. Baudyš), dokonce se u nás pořádají kurzy astrologie a k sestavování horoskopů slouží počítače. Zajímavé také je, že se astrologové v posledních desetiletích snaží vysvětlovat efektivitu astrologie pomocí poznatků psychologie.

Hodnocení: Astrologie je nesporně historicky cennou fází studia vesmíru a hledání vztahů mezi nebeskými tělesy a životem na Zemi, ale degenerovala v pseudovědu a pouhé šarlatánství. Podle Vanýska je astrologie „relikt minulosti, oživovaný nekoherentní směsí fantazie, esoterizmu a iluze, zasazený do rámce zdánlivé exaktnosti“. Žádný z astrologických principů nebyl řadou exaktních studií ověřen, i když některé studie (M. Gauquelin - tzv. Marsův efekt) určitý vliv planet na život člověka naznačovaly. Později však byly vyvráceny jako mylné. Nebeská tělesa, kromě Slunce a Měsíce, nemají na život člověka na Zemi žádný vliv. Ale ani Slunce a Měsíc nemohou determinovat individuální vlastnosti a osud lidí. Horoskopy jsou jen hříčkou a pomůckou k výdělečné činnosti astrologů. Platnost horoskopů a prognostických schopností astrologů byla vyvrácena i experimentálně. K přesvědčení některých osob, že jejich horoskop přesně odpovídá jejich povaze nebo jejich osudu, významně přispívá Barnumův efekt a „chladné čtení“ astrologa (viz Cold reading - odezírání z mimiky a reakcí klienta). Veškeré předpovědi astrologů, týkající se katastrofických událostí nebo osudů významných lidí selhávají, jak svědčí opakované zpětné porovnání jejich předpovědí s realitou. Správné jsou jen ty předpovědi, které jsou publikovány post factum.

Odkazy: Carlson S.: Astrologie. In: Libovický St.: Okultismus a věda. Nakl. St. Libovický, Praha 1994
Fleissig J.: Zázraky a podvody. Bohemia, Praha 1995
Prokop P.: Lékařské vědy proti pověrám a šarlatánství. Avicenum, Praha 1984
Seidel R.: Co je astrologie. Zpravodaj SISYFOS 3, 2/1007
Vanýsek V.: Co nám může říci astrologie. In.: Věda kontra iracionalita 1. Sborník. Academia, Praha 1998, 9-52
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace