Déja vu zážitek

Déja vu zážitek (illusion de déja vu, franc. = již bylo viděno) je velmi intenzivní, matoucí a někdy i nepříjemná iluze zážitku, kterou člověk vnímá jako zážitek známý, již dříve viděný. Poprvé tento termín použil Emile Boirac (1851-1917), který se zabýval různými psychickými fenomény. Podobnými jsou iluze už slyšeného nebo prožitého (déja vécu). Nabízí se několik přirozených vysvětlení. Může to být jen záměna s jiným analogickým zážitkem. V některých případech může jít o zážitek, který byl jen povrchně nebo fragmentárně vnímaný, který nebyl propojen s jinými vjemy a proto nebyl pevně uložen do paměti, a který se náhle vynořil z paměti bez souvislosti se současnou situací. Může to být vzpomínka na prchavý, jen povrchně vnímaný vjem, který se odehrál před několika vteřinami nebo minutami. Jindy se tak ve zkreslené podobě mohou vybavovat různé živé obrazy a příběhy z raného dětství. Nakonec to může být skutečně jen atypická neurochemická reakce v mozku, aktuálně probíhající, která nemá nic společného s pamětí. Vyvolává nikoli vzpomínku na zážitek, ale nepříjemný, bizarní pocit vzpomínky. Právě tento emocionální doprovod je pro zážitek déja vu typický, protože nejistotu, zda jsme něco v minulosti už viděli, slyšeli nebo četli, zažíváme samozřejmě často. Zajímavé, že obdobné zážitky, které neodpovídají skutečnosti, lze vybavit i při elektrickém dráždění mozku. Mohou být i projevem epilepsie a jsou blízké epileptické auře.

Jiný je ovšem výklad tohoto zážitku v paraoblastech. Je pokládán za projev ztracené paměti, o zážitek viděný jasnovidně nebo má jít o zážitek z minulých životů.

Hodnocení: Zážitek déja vu může vzniknout nebo být interpretován různým způsobem, ale vždy racionálně. Není nejmenší důvod považovat jej za projev nepřirozených nebo mimosmyslových fenomenů.

Odkazy: The Skeptic´s Dictionary, www.skepdic.com