Feng-shui

Feng-shui (doslovně čínsky: vítr, voda) je součástí staré čínské taoistické filosofie přírody. Jejím evropským analogem je geomancie. Jejím cílem je dosáhnout porozumění a harmonie mezi člověkem, resp. jeho příbytkem a přírodou. Feng-shui vychází z principu pěti elementů a existence energie čchi (viz Akupunktura). Lidé by měli žít v souladu s přírodou, nikoli v rozporu s ní, člověk by se měl obklopit krásou, jemností, hudbou, přátelstvím, laskavostí a zušlechťovat se tak. Existují mistři feng-shui, kteří rozumějí jejím filosofickým principům, dovedou vyhledat a usměrňovat tok metafyzické energie a navrhnout optimální řešení. Feng-shui využívají krajinní i bytoví architekti v Číně i jiných orientálních zemích. V domech, bytech, zahradách určují, kde mají být místa vhodná pro zdraví, lásku, práci, kde má být koupelna, zrcadlo, květiny, jak má být umístěna postel.

Hodnocení: Feng-shui je mystický, iracionální koncept, který je často v rozporu s racionálním moderním pohledem architektů a někdy i se zákony fyziky a biologie člověka. Proto je feng-shui i v zemích Orientu často kritizován. Pod ostrou kritiku se např. dostali někteří architekti v Indonésii, kteří se snaží prosadit feng-shui, plnou pověr a mylných názorů, jako vedoucí princip státní architektury a jako výukový předmět na univerzitách. V současné době je feng-shui exportován i do západních zemí, kde se návrhy a předměty, např. bytové doplňky a ozdoby, uskutečněné podle feng-shui principů, stávají výhodným, módním předmětem byznysu.