Načítám...

Hermeneutika

Hermeneutika je nauka o umění výkladu. Hermeneutická metoda se původně používala při výkladu starých textů náboženských, politických i právních, ale především pro výklad Písma. V minulém století se (podle Markoše) stala obecnou metodou k výkladu všech textů i cennou metodou v estetice. Hermeneutiku lze považovat za protiklad běžného přístupu, který používá moderní věda. Podle té je nejvhodnějším a vlastně jediným nástrojem, metodou, kterou má lidstvo k poznávání skutečnosti, redukcionismus: Abychom porozuměli komplexním jevům, je nutné rozčlenit složitý jev na jednotlivé jeho prvky, které lze analyzovat matematicky, fyzikálně nebo chemicky, a následující syntéza dílčích poznatků pak vede k porozumění původním, vyšším celkům. Hermeneutika naproti tomu posuzuje zvolený předmět jako celek, tedy v podstatě holisticky (viz Holismus), celkově. Má to však být pohled všestranný, z historického i osobního hlediska, mají se posuzovat vztahy k okolí ze všech aspektů, má se ke zkoumanému problému přistupovat opakovaně, přemýšlet, kontemplovat, kroužit od celku k částem a od částí k celku, neustále přihlížet ke kontextům, zkušenosti, smyslu i kráse. Podle Markoše je "při hermeneutickém přístupu obraz světa "mým" obrazem světa. Každé "já" je součástí světa, participuje na něm, participuje tak na tom, jaký svět je." Výklad světa vyžaduje "vždy nové úsilí od každého participujícího vědomí". Jde tedy o pohled subjektivistický na rozdíl od objektivistického, interpersonálního přístupu vědy.

Hodnocení: Hermeneutika je interpretačním přístupem, který může popsat složité vztahy zkoumaného předmětu k okolním jevům a vyvolat subjektivní dojem porozumění, ale neumožní intersubjektivní poznání podstaty a vnitřní struktury zkoumaného předmětu. K zásadní změně v poznání světa a zejména ve využívání nových znalostí došlo teprve tehdy, když se zrodila věda s její redukcionistickou metodou. Hermeneutický přístup nevede ke skutečnému, objektivnímu poznání v žádné vědecké oblasti, ani ve fyzice, chemii, biologii, geologii nebo astronomii. Dnes je užitečný snad jen tam, kde nelze pro nedostupnost přesných dat využít vědeckou metodu, tedy např. při studiu historie. Hermeneutické "poznání" má téměř stejnou povahu jako "poznání" náboženské, a v hermeneutice by se proto místo termínu "poznání" mělo používat přiléhavější slovo "výklad". V souvislosti s postmodernismem a antiscientismem se objevily v posledních letech tendence použít hermeneutickou metodu paradoxně i v oblasti vědy, event. i k hledání dohody, konsilience mezi přírodními a humanitními vědami.

Odkazy: Markoš A.: Tajemství hladiny. Nakl. Vesmír, Praha 2000

Kam dál?

A. Strunecká, J. Patočka: Doba jedová (Triton, Praha 2011) Zobrazit

A. Strunecká, J. Patočka: Doba jedová (Triton, Praha 2011)

Prof. RNDr. Anna Strunecká, DrSc. oslovila v letošním roce veřejnost další knihou s provokativním ná...
Po 13. 2. 2012 Přečíst
(Ne)úspěch naší výzvy ČLK aneb „ať žije a vzkvétá alternativní medicína“ Zobrazit

(Ne)úspěch naší výzvy ČLK aneb „ať žije a vzkvétá alternativní medicína“

Před měsícem jsme si postěžovali, že většina oslovených orgánů na naši výzvu České lékařské komoře (...
Pá 16. 3. 2012 Přečíst
Ben Goldacre: Prolhaná věda a Zkorumpovaná farmacie Zobrazit

Ben Goldacre: Prolhaná věda a Zkorumpovaná farmacie

V r. 2008 a 2012 napsal Ben Goldacre, lékař, komentátor a spisovatel, dvě knihy, které se setkaly s ...
Čt 6. 2. 2014 Přečíst
Autismus a prof. Strunecká Zobrazit

Autismus a prof. Strunecká

V poslední době se nás stále častěji obracejí rodiče autistických dětí s prosbou, abychom se vyjádři...
Ne 25. 11. 2012 Přečíst
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace