Načítám...

Hormeze

Termínem hormeze (horman = řecky povzbudit) se označuje příznivá aktivace, povzbuzení fyziologických funkcí malou, netoxickou dávkou látky, která je ve vyšší dávce škodlivá. Takových látek i fyzikálních vlivů je množství. To platí i v medicíně, protože téměř všechny léky mají ve vysokých dávkách účinky škodlivé a při dávkách ještě vyšších i smrtelné. Dnes se tento termín používá především v souvislosti s radiací a označuje se proto jako radiační hormeze (viz Energetika jaderná). Takový účinek lze nejspíše přirovnat k očkování, kdy malá dávka oslabených bakterií stimuluje imunitní systém, kdežto vysoká dávka má kvalitativně jiný účinek, vyvolává chorobu. Princip hormeze lze dokumentovat na příkladu výskytu leukémie u osob, které přežily bombardování Japonska. Incidence (výskyt) leukémie u osob, které byly zasaženy jen malou dávkou radiace, byla nižší než u kontrolní populace a se stoupající dávkou dále klesala, a teprve při vyšších dávkách se trend obrátil a incidence začala lineárně stoupat. Vysvětlení tkví v tom, že radiace má dva různé efekty. Nízké dávky stimulují a zvyšují výkon biosystému, který opravuje různá poškození DNA, vznikající převážně samovolně při buněčném dělení, ale jen v malém procentu v důsledku záření. Při vyšších dávkách záření naopak množství poruch DNA vlivem radiace stoupá, zatímco aktivita reparačního biosystému je potlačena.

Hodnocení: Hormeze je jen obecný, nepřesně definovaný termín pro výše popsaný efekt. Jeho mechanismus může být v různých případech různý. Pokud jde o radiační hormezi, tak dosud není ještě všeobecně akceptována a je předmětem výzkumu i ostrých diskusí, protože podstatně mění dosavadní názor na vliv radiace. Podle převládajícího dosavadního názoru je působení radiace na člověka od počátku škodlivé a velikost účinku se se stoupající dávkou lineárně zvyšuje. Jde o problém závažný, protože po bezpečném průkazu existence hormeze a po porozumění jejím mechanismům bude zřejmě možné pozměnit hodnocení radiačního rizika i současnou praxi radiační ochrany. Na princip hormeze se odvolávají někdy i homeopati, i když paralela je nepřesná. V případě hormeze se pozitivní účinek od nuly - při nulové dávce - nejprve zvyšuje, pak klesá k nule a nastupuje účinek škodlivý. V případě homeopatie je to opačné: největší efekt mají dávky nekonečně malé. Se zvyšováním dávky léčebný efekt klesá k nule a teprve při dalším zvyšování dávky nastupuje účinek škodlivý. Dříve homeopati označovali tuto mylnou představu o účinnosti homeopatických preparátů jako Arndt-Schulzův zákon.

Odkazy: Heřmanský B.: Racionální a iracionální přístup k hodnocení rizik jaderné energetiky. Věda kontra iracionalita 2. Sborník. Academia, Praha 2002, 74-93
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace