Věrohodnost grafologie

Český rozhlas 1 – Radiožurnál v únoru vysílal a týdeník Rozhlas potom otiskoval seriál „Písmo prezidentů promluvilo.“ Protože jsem se o grafologii trochu zajímal, dovolte mi vyjádřit svůj názor na ni. Grafologií či grafologickými rozbory zde míním ty rozbory, pomocí kterých se grafologové pokoušejí určit pisatelovu povahu, morální profil, vhodnost pro určité povolání, doporučit partnera pro manželství a pod. Nejsou zde míněny rozbory písma, kterými se zabývají soudní znalci písma za účelem určení autorství rukopisu či pravosti podpisu. Popíši nejdříve kreslený vtip. Za psacím stolem sedí grafolog a v ruce drží list s jakousi čmáranicí. Před stolem sedí gorila. Grafolog její „písmo“ vyhodnotí a říká: „Podle vašeho písma soudím, že máte ráda banány.“ Autor kresleného vtipu vyjádřil svůj názor na grafologii, se kterým jsem se shodoval. Svůj názor jsem porovnal s názorem několika mých známých. Jejich odpověď většinou zněla: „Něco by na těch grafologických rozborech mohlo být.“ Hledal jsem tedy, co na nich je a pročetl několik knih o grafologii (Schönfeld, Kulka, Burgr, Veličková, Jeřábek). V žádné z nich jsem nenalezl odkazy na studie, dokládající věrohodnost grafologie. Nahlédl jsem i do německé literatury, kterou mi zapůjčil profesor Jiří Heřt. Ani tam jsem nenalezl odkazy na studie, jednoznačně dokládající věrohodnost grafologických rozborů. Na rozdíl od situace u nás tam však je mnohem více kritických hlasů. Zkusil jsem si zahrát na grafologa a několika známým jsem provedl „rozbor“ jejich písma. I když znali můj názor na grafologii, rádi na to zapomněli a byli překvapeni, jak jsem to v mnoha směrech „trefil.“ Očekával jsem, že spíše budou namítat: „Proč popíráš věrohodnost grafologie, když ji svými rozbory vlastně potvrzuješ?“

S prof. Heřtem jsme provedli vlastní experiment. Deseti grafologům jsme předali k rozboru stejný dopis ženy podnikateli, která se na základě jeho inzerátu ucházela o práci v jeho firmě. Grafologové měli určit povahové vlastnosti pisatelky a pomoci tak podnikateli v rozhodování, zda uchazečku přijmout. Pisatelkou byla moje sestra a porovnávali jsme její vlastnosti, které určili grafologové s tím, jak sestru znám. Dva grafologové propadli zcela (počet chybně určených vlastností výrazně překračoval počet vlastností určený správně), u sedmi grafologů byl počet chybně a správně určených vlastností cca. 50:50 (validita tedy nulová) a jen jeden rozbor byl mírně validní.

V mnoha knihách o grafologii naleznete rozbory rukopisů významných osobností z minulosti. Např. rozbor rukopisu F.X.Šaldy, ze kterého grafolog vyvozuje: „... neoblomný, zatvrzelý, nepoddajný, útočný, ale i citlivý, něžný... Zřejmě se přikloní k publicistice.“ Dopis, který sloužil grafologovi k rozboru, psal Šalda ve svých 68 letech (kdy byl již dlouho velmi známým literárním kritikem) a byl podepsán! Jakou hodnotu má takový rozbor? A jakou hodnotu mají rozbory rukopisů prezidentů, o kterých je toho tolik známo? Myslím, že stejnou, jakou mají horoskopy astrologů nebo věštění kartářek. Všichni z nich musejí být pozornými posluchači a umět číst ze všeho, co je jim k dispozici (mluva , gesta, oblečení, chůze atd.). Tomu se říká „cold reading“ a když přidáte Barnumův efekt („pro každého něco“) a sebevědomé vystupování, můžete se pustit do rozborů také.

27.9.2004

Milan Urban