Načítám...

Milionová cena skončila. Jenom jeden z uchazečů podstoupil test. Neuspěl.

V České republice se do testu o cenu “The Sisyphus Prize” závazně přihlásil pouze jeden uchazeč. Známý jasnovidec Stanley Bradley se pokusil prostřednictvím svých domnělých schopností za pomoci kovových tyček odhalit, ve které z papírových krabic se skrývá živá květina.

Dne 30. června 2013 skončila pro české uchazeče možnost přihlásit se o odměnu jeden milion euro, který nabídl belgicko-vlámský skeptický klub SKEPP ve spolupráci s evropskou skeptickou společností ECSO tomu, kdo prokáže za kontrolovaných podmínek paranormální schopnosti, resp. takové schopnosti, které jsou podle současných vědeckých poznatků nemožné. Příkladem může být: věštění, jasnovidnost, senzibilita, psychická diagnostika, telepatie, levitace, telekineze, materializace, proutkařství a pod. Některé návrhy však byly z řady důvodů vyloučeny. Patří k nim:

Průkaz existence bohů, ďáblů, andělů
Ovlivňování pohybů slunce, měsíce nebo jiných kosmických těles
Ovlivňování počasí nebo klimatu
Experimenty, které mohou být nebezpečné pro člověka nebo zvíře
Návrhy, v nichž by došlo k porušení státních zákonů
Kouzelnické a magické triky
Léčba chorob nebo deformit

Deset tisíc pro českého vítěze
Soutěž “The Sisyphus Prize” byla v Belgii vyhlášena 1. října 2012 a skončí přesně rok po vyhlášení. Český klub skeptiků Sisyfos se k ceně přihlásil od prvního ledna 2013 a možnost testovat v rámci národního pretestu ukončil po půl roce. Důvodem dřívějšího konce nabídky o národní pretest bylo, aby v případě úspěchu národního kandidáta bylo dost času pro přípravu a realizaci finálního testu v Bruselu.

Částku jeden milion euro na jedno belgické notářství deponoval anonymní donátor a v propozicích ceny je zdůrazněno, že nejde o nabídku ze strany farmaceutického průmyslu. Protože belgicko-vlámský skeptický klub SKEPP očekával o svůj test velký zájem, oslovil národní skeptické organizace, aby evropské zájemce nejdříve otestovaly v národním pretestu a teprve ten, kdo jej úspěšně absolvuje, mohl se pokusit získat milion euro v bruselském testu. Národní pretest přitom musel být navržen tak, aby pravděpodobnost průchodu čirou náhodou byla menší nebo rovna 1/1000. Odměna za úspěch v pretestu byla navržena na ve výši 500 euro. Český klub skeptiků Sisyfos odměnu upravil na 10 tisíc korun. Aby měl toto vše uchazeč zajištěno, byla připravena řádná smlouva mezi Českým klubem skeptiků Sisyfos a uchazečem, která jasně stanovovala, že: „Pokud se uchazeči podaří v jasně stanoveném testu takový jev prokázat, pak se Sisyfos zavazuje, že s ním sepíše další smlouvu podle pravidel belgické skeptické organizace SKEPP a zároveň jej přihlásí do testování této organizace, přičemž tím uchazeč, v případě úspěchu, získává odměnu ve výši 1 000 000 euro (slovy jeden milion euro). Zároveň se Sisyfos zavazuje, že uchazeči do třiceti dnů od úspěšného složení národního pretestu vyplatí odměnu ve výši 10 000 Kč (slovy deset tisíc korun českých).“

Samotný uchazeč musel svým podpisem souhlasit s tím, že „... při absolvování testu nebude žádným způsobem podvádět, nebude používat žádné kouzelnické a iluzionistické triky ani přístroje. Pokud bude odhalen, má Sisyfos právo jej ze soutěže vyřadit a zároveň jeho podvod zveřejnit. A to i při zpětném zjištění.“

Detekce živých organismů
Po vyhlášení českého pretestu a hlavně po zveřejnění této informace v České televizi se na emailovou adresu „milionovacena@sisyfos.cz“ ozvalo několik uchazečů. Až na dvě výjimky všichni svůj zájem ukončili po seznámení s pravidly pretestu, tedy hlavně s požadavkem, že musí být jasně stanovena kritéria úspěchu. Většina uchazečů patrně předpokládala, že ukáže na několika případech své „metody věštění“, což bude k úspěchu stačit. Je zřejmé, že většina těch, kdo tvrdí, že mají nějaké paranormální schopnosti, a zpravidla se těmito „schopnostmi“ i živí, jim nedůvěřuje natolik, aby je podrobila objektivnímu testu. I to je dost vypovídající poznatek, který naše účast v milionové výzvě přinesla.

Do fáze pečlivější přípravy testu se zapojili jen dva lidé. Prvním byl mladý muž, který byl přesvědčený o tom, že je schopný detekovat (bez pomoci přístrojů) elektromagnetické záření. V rámci předběžné ukázky svých schopností měl se zavázanýma očima uhádnout, zda je či není v jeho blízkosti zapnutý mobilní telefon. Šestkrát uhodl správně, čtyřikrát se zmýlil. Návrh na skutečný dvojitě zaslepený test však odmítl. Druhým uchazečem byl jasnovidec Stanley Bradley a byl jediný, kdo na finální testování přistoupil. Protože tvrdí, že je schopen rozpoznat s pomocí kyvadla či různých druhů virgulí ukrytý živý organismus, byl mu navržen průkazný test jak tuto schopnost dokázat. Úkolem uchazeče bylo opakovaně (tj. dostatečně průkazně) zjistit, zda v uzavřené papírové krabici je uschován buď květináč s květinou, nebo kameny. Stanley Bradley souhlasil a prý detekci květin po dobu několika měsíců úspěšně „procvičoval“.

Detailní popis experimentu, jak jej vypracovali Lukáš Jelínek a Luděk Pekárek, je zde. Test spočíval tedy v detekci živých květin v papírových krabicích. Abychom splnili kritéria dvojitě zaslepeného testu, byly stanoveny dvě pracovní skupiny. První skupina složená z Leoše Kyši (organizátor testu), Lucie Kaiserové (zástupkyně pana Bradleyho) a Jakuba Kroulíka (odborník na podvodné provádění paranormálních jevů - www.falesni-hraci.cz) měla za úkol připravit test samotný. V zamykatelné místnosti měli k dispozici třicet papírových krabic, třicet květin v květináčích a cca devadesát kamenů. Zástupkyně testovaného jasnovidce pana Bradleyho hodem kostkou určovala, do které krabice přijde květina a do které kámen. Padlo-li liché číslo, byla do krabice vložena květina, padlo-li liché sudé, byly do krabice vloženy tři kameny. Samotná šestistěnná kostka byla před experimentem za účasti všech osob otestována, zda je dostatečně vyvážená tak, aby padala rovnoměrně lichá i sudá čísla (viz přiložený výčet hodů). Krabice nebyly očíslovány a byly nerovnoměrně rozmístěny na podlaze místnosti ve vzdálenosti nejméně 20 centimetrů od sebe. Organizátor vybíral náhodně různé krabice a zástupce uchazeče o cenu pak hodem kostky určovala jejich obsah. Vše kontroloval znalec iluzionismu a mentálních triků Jakub Kroulík, aby jako nezávislý pozorovatel zabránil možné kontaminaci krabic elektronickými zařízeními apod. Při přípravě testu byl také plněn požadavek pana Bradleyho, aby s květinami i kameny bylo manipulováno v rukavicích a nedošlo tak u kamenů ke „kontaminaci bioenergií“ (korektnost testu stvrzena podpisy).

Když bylo všech třicet krabice naplněno a uzavřeno, zamknula první skupina místnost a odešla z budovy. Prozvoněním na telefon druhého organizátora pak byla druhá skupina upozorněna na to, že může do místnosti s krabicemi vstoupit. V tu chvíli se v šestnácti krabicích skrývaly květiny a ve čtrnácti kameny. Počty krabic byly určeny statistickým výpočtem tak, aby pravděpodobnost úspěchu byla 1 : 1000.

Druhou skupinu tvořili Lukáš Jelínek (organizátor) a Stanley Bradley (uchazeč o cenu). Podle domluvených a ve smlouvě popsaných pravidlech měl uchazeč hodinu na to, aby označil, co se v krabicích skrývá. Jejich obsah detekoval prostřednictvím virgule. Po celou dobu experimentu se nesměl žádné krabice dotknout. V okamžiku, kdy prohlásil, zda se v krabici skrývá kámen či květina, byl na krabici organizátorem nalepen obrázek květiny, nebo prázdný papír, který označoval krabice s kameny. Takto byly nakonec označeny všechny krabice. Při vyhodnocování testu tedy nemohlo dojít k pochybnostem o tom, jak byl obsah které krabice vyhodnocen. Korektnost testu nakonec samotný uchazeč stvrdil podpisem pod závěrečným protokolem.

Vyhodnocení testu
K tomu, aby Sisyfos uznal daný jev za prokázaný v národním pre-testu, a aby uchazeč získal odměnu ve výši 10 000 korun českých a byl předán k závěrečnému testování SKEPP, bylo třeba, aby uchazeč svými deklarovanými mimosmyslovými schopnostmi správně určil obsah více než 24 krabic (tedy zda se v nich ukrývá květina či kámen) nebo naopak méně než 6 krabic. Předpokládá se totiž, že v případě méně než šesti krabic uchazeč má deklarované schopnosti, jen je není správně schopen vyhodnotit. I tak ovšem dochází k výsledku, který vylučuje náhodu na zvolené úrovni (viz přiložený popis testu). V testu, který proběhl 12.6. 2013 v Praze určil Stanley Bradley správně obsah devatenácti krabic. Nesplnil tak předepsaný limit a k dokázání deklarovaných schopností „detekce živých organismů“ nedošlo. Výsledek, kterého dosáhl je z pohledu statistiky v očekávatelné normě. Pokud by náhodně hádal, pak by dosáhl stejného nebo lepšího výsledku s pravděpodobností přibližně 1/7. To je pro srovnání podobné jako kdyby při třech hodech mincí třikrát padla panna (pravděpodobnost tohoto jevu je 1/8).

Shrnujeme, že v pokusu, ve kterém měl pan Bradley dokázat, že je schopen určit ve kterých krabicích je skryta květina, selhal a ztratil tak nárok na odměnu v pretestu i možnost ucházet se o milionovou odměnu. Jako ve všech dosavadních pokusech, ani v tomto pokusu nebyla prokázána existence paranormálních schopností.

Přesto se organizátoři testu z Českého klubu skeptiků Sisyfos s panem Bradleyem předběžně domluvili, že v případě jeho přetrvávajícího zájmu, může být tento experiment zopakován za případně upravených podmínek. Český klub skeptiků Sisyfos se nebrání v případě zájmu provést podobný dvojitě zaslepený test s kterýmkoliv vážným zájemcem. Tentokrát už však bez vidiny případné milionové odměny.
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace