Načítám...

Vyšetření živé kapky krve pomocí mikroskopie v temném poli

Darkfield Live Blood Analysis (dále DLBA) neboli analýza živé kapky krve je komerčně nabízená metoda, která v posledních letech dosáhla v České republice značného rozšíření. Podle propagátorů této metody je možné její pomocí získat z jediné kapky krve komplexní obraz o zdravotním stavu pacienta. Guru české tzv. alternativní medicíny Mgr. Kateřina Konrádová (původní kvalifikací učitelka angličtiny na ZŠ) uvádí, že pomocí této metody určuje:

  • stav hydratace a dehydratace organismu
  • stav okysličení organismu a průchodnosti krevních kapilár, slabý krevní oběh
  • životnost červených krvinek a jejich schopnost vázat kyslík
  • stav železa, kyseliny listové a B12 (anémie)− indikátory acidózy (překyselení), nelze však stanovit přesné pH krve
  • mykózu krve, candida albicans a jiné plísně
  • těžké kovy v krvi
  • potřebu antioxidantů, poškození volnými radikály
  • kapilární patogenní mikroorganismy a jejich vývoj
  • stres – chemický, psychický, fyzický i mikrobiální
  • cholesterol, triglyceridy
  • hromadění kyseliny močové, urátové krystaly, riziko dny
  • zda je v organismu dysbióza, nedostatečné trávení a vstřebávání ve střevech, zvýšená propustnost střevní stěny
  • nadměrnou konzumaci živočišných bílkovin, nestrávené bílkoviny, metabolický odpad v krvi, přetížení jater a sleziny
  • chronické a akutní záněty, alergie, autoimunitní reakce snížení imunity
  • riziko agregace trombocytů, viskozita krve, riziko infarktu, mozkové mrtvice
  • aterosklerotický plak
  • stav detoxikace organismu
  • potíže s krevním cukrem, příliš cukru ve stravě
  • potíže jednotlivých orgánů a orgánových soustav

Ve chvále metody ale Mgr. Konrádová jde ještě dále. „Osobně si myslím, že by darkfield měl mít každý praktický lékař, každý imunolog, každý onkolog, každý kožař, každý ortoped, prostě každý lékař. Nevadí mi, že spousta z nich touto metodou z neznalosti pohrdne“ (z rozhovoru pro www.e15.cz).

Pravdou každopádně je, že analýza „živé kapky krve“ je předmětem časté kritiky; jako nevědeckou ji v rozhovoru pro webový portál žena. cz odsoudil Prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., MBA, přednosta Ústavu lékařské chemie a laboratorní diagnostiky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze a Všeobecné fakultní nemocnice tamtéž a současný rektor Univerzity Karlovy. Článek nese výstižný titulek „Vyšetření z kapky živé krve je šarlatánství, říká lékař“. 

[Za provozování „neinvazivního analyzátoru krve“ MPA udělil Sisyfos za rok 2011 zlatý Bludný balvan společnosti Quantum Medical Institut. – Pozn. red.]

Kdo má tedy pravdu? Pojďme se na „živou kapku krve“ podívat trochu zblízka.

Princip mikroskopie v temném poli

Na počátek je třeba přiznat, že mikroskopie v temném poli (darkfield microscopy) je na rozdíl od celé řady jiných prostředků alternativní diagnostiky reálná metoda s nepochybnou využitelností ve výzkumu i diagnostice. Princip metody spočívá v tom, že preparát v mikroskopu je osvětlen pouze šikmými světelnými paprsky, zatímco přímé osvětlení je zakryto centrální clonou (obr. 1). Do objektivu tedy nevstupuje světlo osvětlující pozorovaný objekt, ale pouze světlo lámané a rozptylované objektem samotným. Pozorované struktury se jeví jako svítící objekty na temném pozadí. Lze tak pozorovat nebarvené nefixované preparáty s velice vysokým rozlišením. Tento typ mikroskopie je vhodný pro pozorování bakterií a jiných mikroorganismů, ale i izolovaných organel (např. lysozomy) a proteinových polymerů jako jsou mikrotubuly, aktinová filamenta nebo bakteriální bičíky (Murphy, 2001). V medicíně je tahle metoda použitelná hlavně pro přímý průkaz jinak obtížně pozorovatelných vláknitých bakterií z řádu Spirochet, které způsobují onemocnění jako je Lymeská borelióza nebo syfilis. Kvůli nízké citlivosti mikroskopie se ale v současnosti k diagnostice těchto infekcí většinou používají novější, citlivější metody (sérologický průkaz protilátek, imunofluorescenční mikroskopie, metody detekce bakteriální DNA). Podobně pro vyšetření vzhledu a počtu krevních buněk jsou používány moderní metody založené na barvení fixovaných krevních roztěrů případně na fyzikálních metodách, využívajících automatických analyzátorů (průtoková cytometrie, impedanční metody). Také pro pozorování živých, nebarvených buněk (např. in vitro tkáňové kultury) se dnes používají pokročilejší metody − fázový kontrast a diferenční interferenční kontrast neboli Nomarského kontrast.

Mezi nevýhody mikroskopie v temném poli bývá uváděna náročnost na pečlivou přípravu preparátu, protože kromě záměrně pozorovaných struktur v temném poli jasně září i drobná zrníčka prachu a jiných nečistot, případně drobné krystalky z roztoků použitých při přípravě preparátu (nežádoucí struktury vzniklé při zpracování preparátu se označují jako artefakty). 

Historie

Jako autor metody je uváděn Prof. Dr. Günther Enderlein (1872 – 1968), německý zoolog, entomolog a později zakladatel vlastní farmaceutické firmy IBICO (od 70. let 20. století součást dosud existující společnosti Sanum-Kehlbeck GmbH & Co KG, specializující se na výrobu isopatických a homeopatických přípravků). G. Enderlein byl zastáncem teorie pleomorfismu, podle které jsou mikroorganismy schopny měnit svou formu a mohou tak postupně přecházet jedny v druhé. Hlavním představitelem „pleomorfistů“ byl profesor Antoine Béchamp (známý názorový oponent L. Pasteura), podle kterého jsou všechny živé organismy složeny ze shluků drobných tělísek nazvaných mikrozymy.

Podle Enderleina krev člověka obsahuje symbionty rostlinného původu (endobionty). Ty potom mohou procházet složitým cyklem – od miniaturních forem (protity, symprotity), přes formy virové (např. spermity), bakteriální (např. mychity nebo rhabdity) až po formy kvasinkové či plísňové (Teut et al., 2006). K popsání „protitů“ vedla Prof. Enderleina právě metoda mikroskopie v temném poli, pomocí které pozoroval a popsal protity jako „drobné zářící objekty“ přítomné v lidské krvi. 

Popsané změny jsou podle Enderleina způsobovány změnami prostředí, samotný vznik choroboplodných zárodků je pak už pouze jejich produktem. Patogenní mikroorganismy by tak nebyly přímým původcem infekčních onemocnění, ale následkem porušení rovnováhy vnitřního prostředí (např. snížením pH neboli „překyselením“). Podle Enderleinovy teorie jsou tak choroby jen narušením symbiózy a patogenní mikroorganismy mohou být pomocí vhodné léčby přeměněny na svoje nižší vývojová stádia a následně vyloučeny (http://zivakapkakrve.cz). 

Pleomorfní teorie ale byla v průběhu prvních desetiletí minulého století definitivně vyvrácena a nahrazena teorií monomorfismu, podle které je dané infekční onemocnění spojeno s přítomností konkrétního neměnného druhu mikroorganismu. Velkou zásluhu na tom mají práce takových velikánů vědy jako byli Louis Pasteur a Robert Koch. Právě R. Koch formuloval dosud platný soubor pravidel a postupů pro prokázání příčinné souvislosti mezi patogenem a nemocí, tzv. Kochovy postuláty. Podle těchto postulátů musí být infekční agens přítomno u každého případu onemocnění, je možné je izolovat a kultivovat, je možné jím inokulací vyvolat příslušné onemocnění u pokusného zvířete a z tohoto pokusného zvířete je možné je zpětně vykultivovat a určit (Vokurka, Hugo et al., 2010). Tyto postuláty jsou v přímém rozporu s Enderleinovými teoriemi o vzniku mikroorganismů až jako produktu choroby. Posledním hřebíčkem do rakve pleomorfismu byl objev DNA a jejího významu při udržování a přenosu vlastností konkrétních, jasně vymezených biologických druhů. 

V současnosti tak má teorie pleomorfismu z vědeckého hlediska v podstatě již pouze historický význam, což ale pro její znovuoprášení pro účely komerčně nabízených metod tzv. alternativní medicíny zjevně není výraznější problém. 

Aplikace metody

Internetové stránky nabízející vyšetření živé kapky krve se shodují v použití krve získané napíchnutím bříška prstu. Jde o tzv. kapilární krev, která se používá i v klasické medicíně např. pro vyšetření koncentrace glukózy případně krevních plynů. Poté je krev přenesena na mikroskopické podložní sklíčko, zakryta sklíčkem krycím a následně pozorována po dobu až 30 minut. Informace o tom, že by byla krev při přípravě preparátu ředěna nebo upravována protisrážlivými činidly nejsou uvedeny. Před odběrem se doporučuje 4 – 6 hodin nejíst a vypít 1 – 1,5 litru vody. Večer před odběrem se doporučuje dodržovat dietu s nízkým obsahem tuku a bílkovin, na některých internetových stránkách se požaduje, aby si klient před vyšetřením nečistil zuby a nepoužíval mobilní telefon. 

Vyšetření není součástí zdravotnického systému, na jeho provozovatele tudíž státem nejsou kladeny žádné kvalifikační požadavky. To znamená, že provozovatel nemusí mít žádné přírodovědné ani lékařské vzdělání a nemusí být (a zpravidla ani není) registrován v Registru zdravotnických pracovníků způsobilých k výkonu zdravotnického povolání (dle zákona č. 96/2004 Sb.). Protože nezdravotníci nemohou v ČR poskytovat zdravotní služby, je tato metoda většinou nabízena jako poradenství nebo konzultace. Proto poskytovatelé této služby za správnost svých závěrů a doporučení fakticky nenesou žádnou odpovědnost. Vyšetření ani není hrazeno jakoukoliv zdravotní pojišťovnou a je nabízeno za přímou úhradu, cena se pohybuje mezi 600 a 1500 Kč (nalezena i „zkrácená“ verze za 300 Kč). Často je mikroskopie v temném poli nabízena jako součást balíčku s dalšími službami jako je irisdiagnostika chorob z oční duhovky, holistické vyšetření, detoxikační poradenství (ať už to znamená cokoliv), či dokonce provedení testu na HIV nebo stanovení krevních skupin.

Interpretace výsledků metody

Za známku onemocnění nebo jiné negativní změny zdravotního stavu se považují změny ve tvaru červených krvinek (např. ostnité echinocyty), agragace krvinek typu rouleaux, přítomnost bakterií a plísní či fibrinových vláken. Setkat se ale lze is popisy útvarů jako „laguna těžkých kovů“, „symplast“ nebo „kapilární parazit“. Podívejme se tedy, co o těchto útvarech říká klasická medicína. 

Rouleaux jsou definovány jako útvary složené agregací 4 nebo více červených krvinek do tvaru přirovnávaného ke sloupci mincí nebo tvaru těla červa. Patologicky jsou nalézány hlavně u pacientů se zvýšenou koncentrací krevních bílkovin (např. u některých hematoonkologických chorob jako jsou lymfomy a myelomy), kdy vazba proteinů na povrch krvinek neutralizuje jejich negativní náboj, který fyziologicky zabraňuje jejich agregaci. Častá je ale arteficiální tvorba těchto útvarů, která není asociována s žádným patologickým stavem (vyskytují se pravidelně v části krevního roztěru se silnější vrstvou buněk).

Tvorbu echinocytů (červených krvinek s ostnitými výběžky) může vyvolat řada vnějších faktorů, jako jsou zvýšení pH nebo snížení obsahu albuminu. Nejčastější je arteficiální příčina v průběhu přípravy preparátu. Příčinou může být příliš velká vrstva krevního roztěru, příprava preparátu z dlouho skladované krve, pomalé zasychání preparátu nebo zvýšení pH zásaditými látkami uvolňovanými z použitého skla (paradoxně jde o alkalizaci, tj. odkyselení preparátu). Příčinou mohou ale být také některé typy poruch ledvin, jater, nebo zažívacího traktu, případně nádorové choroby. (Gulati et Caro, 2007; Penka et al., 2011).

Za patologický se v DLBA považuje také nález fibrinových vláken, jejichž tvorbu ale lze očekávat za normálních okolností, pokud se jako v tomto případě zpracovává srážlivá, neupravená krev (při klasických vyšetřeních se krevnímu srážení zabraňuje přidáním inhibitorů jako jsou heparin, EDTA nebo citrát a vzniká tak tzv. nesrážlivá krev).

Co se týče mikroskopického pozorování bakterií v krvi, jde o jev značně nepravděpodobný. Přechodná přítomnost bakterií se uvádí jako možná po chirurgických zásazích na infikovaných tkáních (např. abscesy) nebo po extrakci zubu, ale uvádí se, že malé množství bakterií se do krve dostane i např. při odchodu stolice. Jde však o stav pouze přechodný, který končí během maximálně několika desítek minut likvidací bakterií imunitním systémem (Havlík et al., 1990). Trvalejší přítomnost bakterií v krvi je potom projevem akutního závažného infekčního stavu, u kterého si lze jen těžko představit, že by pacient byl ve stavu umožňujícím návštěvu poradce alternativní medicíny. Možnou příčinou pozorování živých bakterií by mohla být kontaminace v průběhu odběru a zpracování vzorku, například z povrchu pokožky z nedostatečně dezinfikovaného odběrového místa. Na pokožce je již přítomnost bakterií fyziologickým jevem. Na rozdíl od odběrů krve z žíly, při kterých se standardně používají uzavřené odběrové systémy zabraňující styku krve s okolním prostředím, při odběru kapilární krve z prstu krev volně vytéká a přichází do styku s okolním prostředím. Kontaminace může také pocházet z ředícího roztoku použitého pro přípravu preparátu, i když z popisů metody není jasné, zda krev je či není před pozorováním ředěna. 

Ještě méně uvěřitelné je pozorování „mykózy krve“ nebo dokonce „zaplísněných krvinek“ (www.podporazivota.cz). Přítomnost houbových mikroorganismů v krevním oběhu je známkou systémové infekce a objevuje se především u pacientů se selhávajícím imunitním systémem (těžké kombinované imunodeficity, AIDS). Jde vždy o velmi závažné stavy, zpravidla ohrožující pacienty na životě. „Zaplísněné krvinky“ si lze navíc jen těžko vůbec představit. Průměr normální červené krvinky je totiž kolem 7 mikrometrů, při tloušťce 2 mikrometry. Vlákno houby rodu Aspergillus, která může u člověka způsobovat závažné infekce, měří v průměru 3 – 6 mikrometrů (Anaissie et al., 2009). Zaplísněná krvinka by tak vypadala asi podobně, jako kobliha probodnutá lešenářskou trubkou. Kvasinka Candida albicans by se do krvinek nevešla vůbec, protože je s nimi téměř stejně velká. 

Často lze na stránkách nabízejících DLBA narazit také na tvrzení o možnosti mikroskopického pozorování chemikálií v krvi, jako jsou kortikoidy, nestrávené proteiny či těžké kovy. Zde lze napsat jen to, že ze samotného principu fungování optické mikroskopie je to věc v podstatě nemožná. Nestrávené bílkoviny navíc nejsou věc, která by se v krvi vůbec vyskytovala, budeme-li předpokládat, že jsou myšleny bílkoviny z potravy. Ty totiž začínají být štěpeny už v žaludku a ze střeva jsou vstřebávány již pouze jejich základní stavební složky – aminokyseliny. Co se týče stanovení kyseliny močové, její zvýšená koncentrace v krvi se sice může projevovat tvorbou krystalů v tkáních nebo moči, nikoliv však krystalizací přímo v krvi. 

Podobně by také měly být získány orientační údaje o metabolismu sacharidů a lipidů, případně funkci jater, ledvin a sleziny. Zde však není známo, na základě jakých mikroskopicky pozorovatelných struktur by bylo možno tyto údaje získat. 

Překyselení organismu je další z parametrů, které jsou údajně metodou DLBA vyhodnotitelné, i když bez „přesného stanovení pH krve“. Pojem „překyselení organismu“ je v dnešní době hojně používán, jeho význam v medicíně je však diametrálně odlišný od významu v tzv. alternativní medicíně. Kyselost (pH) krve je totiž parametr organismem velice pečlivě regulovaný a řadou mechanismů udržovaný na hodnotě pH 7,36 – 7,44. Pokles pH krve (tzv. acidóza) je potom stav, který může být způsobem např. otravami (metanol, etylenglykol), výraznou hyperglykémií nebo narušením dýchacích funkcí a jde o stavy většinou akutně vyžadující léčbu. Výraznější pokles pH (pod pH 7) je potom příčinou úmrtí. Přes mnohá tvrzení různých poradců a terapeutů, kyselost krve nelze ovlivnit stravou. Strava způsobuje maximálně výkyvy v pH moči, které jsou ale zcela fyziologické. Ostatně i v táboře provozovatelů tzv. alternativní medicíny panuje neshoda, v které tělesné tekutině se překyselení má projevovat a co tento pojem vlastně znamená. Shoda však panuje v tom, že jde o stav značně rozšířený a vyžadující nasazení drahých potravinových doplňků (které většinou tito podnikavci shodou náhod i prodávají). 

Další tvrzení o možnosti zjištění alergií, snížené imunity, zánětů v těle, stavu krevního oběhu a okysličení organismu jsou většinou jen velice obecné a nekonkrétní. Není tak jasné, podle čeho a jak by tyto parametry měly být vůbec hodnoceny. 

Slibovány jsou také informace o stavu hydratace organismu, což je poněkud podivné vzhledem k tomu, že před vyšetřením je doporučováno vypít 1,5 litru vody. 

Nedůvěryhodnost metody

Poměrně zarážející je nedostatek dostupných literárních dat o pozorovaných strukturách a metodice jejich vyhodnocování. Ve vědeckých literárních databázích jsou dohledatelné v podstatě pouze dvě studie. Teut et al. (2006) zkoumali metodu na základě nálezu „patologických struktur“ dvěma nezávislými provozovateli DLBA v 48 vzorcích. Testována byla jak shoda mezi oběma osobami, tak shoda při opakovaném vyšetření stejného vzorku. Na základě statistické analýzy získaných dat byl vysloven závěr o obtížích metodu standardizovat a učinit ji spolehlivou pro použití v diagnostice (a to byl článek publikován v časopise Alternative Therapies). Za povšimnutí stojí také popis výrazného vlivu typu mikroskopického skla a jeho čištění na výsledek následné analýzy. 

El-Safadi et al. (2005) testovali analýzu krve mikroskopií v temném poli jako možný nástroj pro diagnostiku nádorových chorob. Byly vyhodnoceny vzorky od 110 pacientů, z nichž u 12 byly diagnostikovány metastazující tumory pomocí počítačové tomografie, magnetické rezonance nebo ultrazvukového vyšetření. Z těchto vzorků byly ale pomocí darkfield mikroskopie jako pozitivní odhaleny pouze vzorky 3. Studie tak dochází k závěru, že tuto metodu nelze doporučit k diagnostice nádorových chorob (za zmínku stojí, že šlo opět o časopis zaměřený na alternativní medicínu). 

V novinovém článku se DLBA věnuje profesor Edzard Ernst, provozovatel a později kritik některých metod alternativní medicíny. Název článku „Intrigued by the spectacular claims made for Live Blood Analysis? Don’t be. It doesn’t work“ (volně přeloženo: Byli jste zaujati velkolepými tvrzeními o analýze živé krve? Nebuďte, nefunguje to). U provozovatelů této metody vidí hlavně finanční motivaci, kdy uvádí možný roční zisk jedné osoby za analýzy a na ně vázané služby a produkty až 100.000 amerických dolarů. Metoda DLBA má tedy zjevně své odpůrce nejen mezi vědci a lékaři, ale i mezi provozovateli tzv. alternativní medicíny. 

Stručnou zmínku lze najít i ve starší práci M.L. Brigdena (1995), kde je ale pouze popsán základní princip a to v odstavci s nadpisem „Fraudulent Methods of Cancer Diagnosis or Investigation“ (tj. podvodné metody diagnostiky a vyšetření u rakoviny).

Zdá se, že znalosti týkající se této „alternativně-diagnostické“ metody (nebo pravděpodobněji jejich dojem), lze získat pouze školením u jiných, již zavedených provozovatelů. Přiznejme si, že tento systém kvalifikace připomíná více schéma pyramidových her (tzv. letadlo), než reálný model vzdělávání v oblasti zdravého životního stylu nebo dokonce v oblasti diagnostiky čehokoliv. Snadno lze také předpokládat, že výsledek vyšetření bude více ovlivněn individuálními dojmy provozovatele, než nějakými reálnými znalostmi a zkušenostmi z oboru zdravotnictví či obecně přírodních věd (absence těchto znalostí je na některých stránkách nabízejících analýzu živé kapky krve poměrně jasně zřejmá). 

 

Praktický test

Ve snaze alespoň částečně experimentálně osvětlit popsané „patologické fenomény“ v nefixované krvi, pokusil jsem se postup vyšetření napodobit s použitím mikroskopie ve fázovém kontrastu. Preparáty byly vyhotoveny jak z neupravené, srážlivé kapilární krve, tak z krve nesrážlivé, s přídavkem heparinu. Byly sledovány změny probíhající v čase, experimentálně byla krev také vystavena hypertonickému roztoku (tj. s vyšší koncentrací solí než je v lidské plasmě). Použita byla mikroskopická podložní skla Super Frost/plus bez dalších úprav a čištění. Pro pozorování bylo použito zvětšení 400x (objektiv 40x, okulár 10x) a záznam obrazu byl proveden CCD kamerou připojenou přímo na trinokulární hlavici mikroskopu. Pozorované jevy byly následně srovnány se snímky uváděnými na internetových stránkách poskytovatelů DLBA a byly vyhledány morfologicky podobné útvary. 

Výsledky jsou prezentovány na obrázcích 2 a 3, kdy na obr. 2 je vždy jev popisovaný provozovateli metody (znění popisu pro přehled podtrženě) a na obr. 3 srovnání s mými výsledky z fázového kontrastu (pro přehled popsány kurzívou):

A) Zdravá krev; čerstvě odebraná kapilární krev

B) a C) Ostnité krvinky (echinocyty), vyvolané stresem, někdy uváděné i jako mykotické krvinky; B) echinocyty vytvořené vystavením nesrážlivé krve hypertonickému roztoku (2x koncentrovaný fyziologický roztok), C) echinocyty vznikající na okraji preparátu vlivem vysychání a tím pádem zakoncentrováním vzorku

D) Rouleaux formy, zakyselení organismu; preparát z nesrážlivé krve hodinu stojící ve zkumavce při pokojové teplotě.

E) Laguna chemikálií; drobná bublina s vlákny prachu.

F) Laguna těžkých kovů; vysychájící okraj preparátu.

G) Těžké překyselení, fibrinová vlákna, anemie - diabetes 1. st.; vlákna vznikající při koagulaci preparátu ze srážlivé krve

H) Symplast; drobná částice prachu, získaná otřením sklíčka o zaprášenou horní stranu laboratorní lednice.

Na základě získaných snímků tak lze konstatovat, že většina jevů uváděných v pozorované krvi jako známka zdravotních problémů mohou být artefakty vznikající při zpracování vzorku (vzduchové bublinky, nečistoty) nebo přirozeně probíhající procesy (krevní srážlivost, vysychání preparátu s následnou koncentrací složek krevní plazmy a vznikem hypertonického prostředí). Druhou možností samozřejmě je, že autor je zakyselený stresovaný anemický diabetik plný plísní, lagun těžkých kovů a jiných chemikálií, kterému v krvi plavou občasné symplasty (ať už to je opět cokoliv). 

Závěr

Metoda analýzy živé kapky krve pomocí mikroskopie v temném poli používá (na rozdíl od řady dalších metod tzv. alternativní medicíny) reálně fungující, i když v současnosti již ve většině aplikací překonanou metodiku. Hlavním problémem však je, že diagnostické závěry této metody vycházejí z teoretických předpokladů, které jsou již desítky let všeobecně akceptovány jako neplatné. Pozorovatelné a vyhodnocované změny krve jsou formulovány velice všeobecně a nekonkrétně, jsou navíc proměnlivé v čase po dobu pozorování. V jednoduchém experimentu se autorovi článku podařilo vzhled většiny popisovaných změn v krvi reprodukovat pomocí jednoduché manipulace se vzorky, lze tak s velkou pravděpodobnosti usuzovat, že jde o artefakty a ne o jevy vázané na zdravotní stav pacienta. 

Vyhodnocení nepodléhá žádné standardizaci a je tak pravděpodobně výrazně zatíženo dojmy a individuálními názory jednotlivých pracovníků, což se také ukázalo v těch několika málo studiích, které byly publikovány. Ke znalostem metody se dá pravděpodobně dostat pouze formou školení u jiných provozovatelů (na internetu jedno takové nabízeno za 12.000 Kč), lze tedy s trochou nadsázky mluvit o ezoterickém oboru (tj. určeném pouze „zasvěceným“). Služba je nabízena bez jakékoliv vnější kontroly kvality a tím pádem i zcela bez záruky. Důvěru nevzbuzuje ani cena služby, která se zdá nepřiměřená poměrně nízké finanční náročnosti metodiky (výrobci optiky začali flexibilně nabízet mikroskopy pro tuto metodu v cenové relaci cca 40 − 60.000 Kč, mikroskopické sklo je záležitostí desetikorun). Provozování služby je navíc většinou spojeno s prodejem potravinových doplňků určených k řešení (nikoliv však léčbě, vyhrazené zdravotním pracovníkům!) odhalených neduhů. 

Na základě těchto faktů tak lze souhlasit s dalšími větami profesora Zimy z rozhovoru zmíněného v úvodu: “Je to byznys, který někomu přináší zisky a může i vyšetřovaného uvést v omyl. Důvěřujte metodám, které jsou prověřeny mnoha lety používání a které pacientům pomáhají.”

Mgr. Michal Křupka, Ph.D. (*1981) je biologem a imunologem, je zaměstnanec Lékařské fakulty Univerzity Palackého, působí jako odborný asistent Ústavu imunologie Fakultní nemocnice Olomouc. Je předsedou Biologicko-medicínské sekce Českého klubu skeptiků Sisyfos. 

Literatura

  • Anaissie E.J., McGinnis M.R. , Pfaller M.A. (2009) Clinical Mycology. Elsevier, 700 pp
  • Brigden L.B. (1995) Unproven (Questionable) Cancer Therapies. West j Med 163: 463-469.
  • El-Safadi S. Tinneberg H-R., Brück F., von Georgi R., Münstedt K. (2005)
  • Erlaubt die Dunkelfeldmikroskopie nach Enderlein die Diagnose von Krebs? Eine prospektive Studie. Forsch Komplementärmed Klass Naturheilkd 2005;12:148-151.
  • Ernst E. (2005-07-12). Intrigued by the spectacular claims made for Live Blood Analysis? Don’t be. It doesn’t work. The Guardian.
  • Gulati G., Caro J. (2007) Blood cells, an atlas of morphology with clinical relevance. American Society for Clinical Pathology Press. 234 pp. 
  • Havlík J. et al. (1990) Infektologie. Učebnice pro lékařské fakulty. Avicenum, 377 pp.
  • Murphy D. B. (2001) Fundamentals of Light Microscopy and Electronic Imaging. John Wiley & Sons, Inc. 357 pp. 
  • Penka M., Tesařová E. (2011) Hematologie a transfuzní lékařství I, Hematologie. Grada Publishing, 424 pp.
  • Teut M., Lüdtke R., Warning A. (2006) Reliability of Enderlein´s darkfield analysis of live blood. Altern Ther Health Med. 12(4): 36-41.
  • Vokurka M., Hugo J. et al. (2010) Velký lékařský slovník, 9. vydání. Maxdorf, 1160 pp.

Kam dál?

Možnosti a limity psychosomatické medicíny Zobrazit

Možnosti a limity psychosomatické medicíny

Psychosomatická medicína je diskutována mezi laickou i odbornou veřejností. Postoj nejen laické ale ...
Pá 9. 11. 2018 Přečíst
Očkování, spalničky a léčba nádorů Zobrazit

Očkování, spalničky a léčba nádorů

V pořadu Máte slovo z 14. 2. 2019 zaznělo ze strany odpůrců očkování tvrzení, že spalničky dokážou vyléčit třeba leukémii. V diskuzích na sociálních sítích se tvrzení rozšiřuje i na další nádory. Jak to tedy je?
Pá 15. 2. 2019 Přečíst
Mýty a legendy antivakcinačního hnutí Zobrazit

Mýty a legendy antivakcinačního hnutí

Očkování je považováno za jeden z nejzásadnějších objevů novodobé medicíny. Spolu se zavedením antib...
Čt 23. 10. 2014 Přečíst
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace