Načítám...

Fotosyntéza v době postpravdivé - pro a proti kvantové biologie

Kdy: 11. 1. 2019 17:00
Kdo: Tomáš Mančal
Kde: Přírodovědecká fakulta UK
Organizátor: Pátečníci

Na ulici, v obchodech, v novinách i v politice se denně přesvědčujeme, že forma je důležitější než obsah. Je v době fake news, sociálních sítí a bublin, impakt faktorů a h-faktorů ještě věda útočištěm racionality, za jaké se ráda považuje? Na příkladu kvantové biologie se pokusíme demonstrovat, že systém elitních časopisů, do nichž je třeba faktické vědecké informace zaobalit do hávu fundamentálních objevů, umožňuje vytvářet paralelní vědeckou realitu, jejíž racionální ukotvení v pracích publikovaných v časopisech s nižším impakt-faktorem je velmi vágní, pokud jim přímo neprotiřečí. Bylo-li dříve možné si oprávněně stěžovat, že popularizace vědy její výsledky zkresluje k nepoznání, je dnes podobné zkreslení inherentní součástí vědecké informace ještě dříve, než tato překročí práh oblasti vymezené seriózní vědě. Za viníka této situace lze označit souběh několika faktorů, které mají své paralely v sociální oblasti. Za prvé je to pokračující snaha o kvantifikaci vědeckých výstupů ze strany „zadavatelů vědy“. Ta má za následek současnou publikační kulturu zaměřenou na formu a méně již na obsah. Dále je tu fragmentace vědy v důsledku její pokračující expanze, která má za následek vznik oborových bublin a značná nedorozumění mezi obory používající zdánlivě stejné termíny. V interdisciplinární oblasti pak lze publikovat prakticky cokoliv. Neméně důležitá může být i obecně menší sensitivita k samotnému rozdílu mezi formou a obsahem mezi dnešními vědci, ve které se odráží obecné společenské trendy.


Ve fyzikální části přednášky se pokusíme ukázat, že, na rozdíl od tvrzení probíhající médii, rostliny rozhodně nejsou kvantové počítače. Nicméně, kvantová mechanika přesto hraje naprosto fundamentální roli v procesech, kterými fotosyntetické systémy rostlin a bakterií zpracovávají sluneční energii. V těchto procesech dokonce hraje naprosto zásadní roli tzv. kvantové provázání, efekt, který tolik dráždil Einsteina. K těmto závěrům lze dojít jedině důsledným srovnáním kvantové teorie fotosyntézy s klasickým popisem téhož jevu, který se ovšem nikdo před zavedením pojmu kvantová biologie v jeho standardní formě nepokusil vytvořit. Kvantová biologie tak dostala do vínku ad hoc vytvořenou definici „kvantovosti“. Na základě fyziky načrtnuté během přednášky se můžeme zastavit i u otázky, do jaké míry jsou jiné popularizované vědecké teorie, např. představa mnoha kvantových světů, pouze výplodem bezbřehé lidské fantazie. Pokusíme se ukázat, že teorie mnoha paralelních kvantových světů je mnohem realističtější než představa rostliny jako kvantového počítače.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace