Autor: A. Sarma - přeložil a částečně upravil J. Heřt
Dne 20. října loňského roku zemřel americký filozof Paul Kurtz ve věku 86 let jako emeritní profesor filosofie na Státní univerzitě New York v Buffalu. Nechal za sebou rozsáhlé dílo. Založil několik významných společností s celosvětovým dosahem a byl autorem nebo spoluautorem více než 800 článků a 50 knih. Světové skeptické hnutí a také Nový humanismus v něm ztratily svého otce. Společně s Ray Hymanem, James Randim Martinem Gardnerem a James Alcockem založil v r. 1976 skeptickou společnost Committee for the Investigation of Claims of the Paranormal (CSICOP – Komise pro zkoumání paranormálních názorů) a stal se v ní ihned vedoucí osobností. Společnost byla v r. 2006 přejmenována na Committee for Skeptical Inquiry (CSI). Spolu se založením společnosti vznikla také její vlajková loď – časopis Skeptical Inquirer, později i výzkumné centrum Center for Inquiry v Buffalu. Kurtz vložil do začátku hnutí své jedinečné schopnosti. Měl jasný smysl pro optimální zaměření skeptického hnutí a mimořádný organizační talent. Bylo to hlavně jeho zásluhou, že se podařilo záhy vybudovat celosvětové skeptické hnutí. Díky jeho neúnavné aktivitě v 80. letech 20. století mohlo postupně vzniknout tolik národních skeptických organizací na všech kontinentech. Bez něho by neexistovala ani německá GWUP, český SISYFOS a ani všechny ostatní evropské skeptické společnosti a také silné skeptické organizace v Číně, Indii, Japonsku a třeba i v Nigérii. Neustále povzbuzoval skeptiky na celém světě, nabádal je, aby se organizovali a neváhali vystupovat proti pseudovědám i přes silný odpor jejich protivníků. Kromě svého velkého organizačního talentu měl Kurtz také mimořádnou schopnost zasadit činnost skeptiků do historického rámce. Východiskem pro kritický pohled na svět byly pro něj skepticismus antických myslitelů i názory osvíceneckých filozofů. Rozvíjení a obohacování jejich myšlenek vedlo Kurtze k vybudování precizního konceptu kritického racionalismu, „nového skepticismu“, jak zní také titul jeho základní programové knihy.
Věda a její obhajoba stála vždy ve středu jeho zájmu a snah. Uvědomoval si však, že v rychle se měnícím světě nesmí moderní skepticismus zaostat za jeho novým potřebami a že nesmí váhat zasahovat i do dalších oblastí mimo relativně úzkou oblast paranormálních fenoménů. Šíře jeho zájmů však přesáhla i úlohy skeptického hnutí. Jeho kritické racionální myšlení a sociální cítění ho přivedlo i do humanistických kruhů. I tam se uplatnil a převzal vedoucí úlohu. Podílel se na vybudování sekulárního, nebo také „nového humanismu“, který dokazoval, že i z ateistických pozic lze na vědeckých základech dospět k vysvětlení a respektování morálky ve společnosti. Založil Council for Secular Humanism, byl vedoucím redaktorem časopisů The Humanist a později Free Inquiry, byl předsedou řady humanistických amerických i mezinárodních organizací. Aby mohl snáze šířit své skeptické a humanistické myšlenky, založil také vlastní nakladatelský dům Prometheus-Books, který dnes nabízí širokou paletu vědeckých, skeptických i humanistických publikací.
Odchodem Paula Kurtze končí také jeden historický úsek ve vývoji kritického myšlení. Jeho smrt je současně výzvou k pokračování a rozvíjení jeho odkazu. Na celém světě je ještě mnoho neřešených a nevyřešených vědeckých a společenských problémů i konfliktů. V některých oblastech se situace na tomto pole zřetelně vyostřuje. V Německu, Rakousku, Švýcarsku a v USA stojí dokonce univerzity a jiné vědecké instituce z hospodářských a politických důvodů téměř kapitulují před esoterickou ideologií, jak je tomu např. v oblasti medicíny, kde se prosazuje stále více tzv. „alternativní“, „komplementární“ nebo „integrativní“ medicína. Z čistého oportunismu dochází k tomu, že pacienti často utrpí finanční nebo zdravotní škody a někdy dokonce je ohrožen i jejich život. Veřejnost čeká a spoléhá na pomoc skeptiků a lejich organizací při řešení těchto velkých společenských problémů. My všichni jsme dnes vyzýváni, abychom dál nesli pochodeň osvícenství a pokračovali v díle, které v zájmu humanity a ochrany spotřebitelů započal Paul Kurtz.
To vše se týká i českých skeptiků, pro které byl Paul Kurtz a jeho myšlenky silnou inspirací a vodítkem pro jejich činnost. S názory a programem Paula Kurtze v širším rozsahu se může každý seznámit ve dvou článcích na stránkách našeho Zpravodaje SISYFOS pod názvem: „Nový skepticismus – světové hnutí“, část 1 a 2, v číslech 3. a 1. ročníků 4. a 5. v létech 1998 a 1999. Škoda, že čeští skeptici neměli možnost seznámit se přímo s osobností Paula Kurze na pražském světovém kongresu skeptiků v r. 2001, ale ti z nás, kdo na zahraničních skeptických konferencích poznali jeho charisma, laskavou a tolerantní povahu, jeho široký rozhled a slyšeli jeho střídmá, ale vždy přesná a závažná vyjádření k různým diskutovaným otázkám, ti na něj nikdy nezapomenou.
Dne 20. října loňského roku zemřel americký filozof Paul Kurtz ve věku 86 let jako emeritní profesor filosofie na Státní univerzitě New York v Buffalu. Nechal za sebou rozsáhlé dílo. Založil několik významných společností s celosvětovým dosahem a byl autorem nebo spoluautorem více než 800 článků a 50 knih. Světové skeptické hnutí a také Nový humanismus v něm ztratily svého otce. Společně s Ray Hymanem, James Randim Martinem Gardnerem a James Alcockem založil v r. 1976 skeptickou společnost Committee for the Investigation of Claims of the Paranormal (CSICOP – Komise pro zkoumání paranormálních názorů) a stal se v ní ihned vedoucí osobností. Společnost byla v r. 2006 přejmenována na Committee for Skeptical Inquiry (CSI). Spolu se založením společnosti vznikla také její vlajková loď – časopis Skeptical Inquirer, později i výzkumné centrum Center for Inquiry v Buffalu. Kurtz vložil do začátku hnutí své jedinečné schopnosti. Měl jasný smysl pro optimální zaměření skeptického hnutí a mimořádný organizační talent. Bylo to hlavně jeho zásluhou, že se podařilo záhy vybudovat celosvětové skeptické hnutí. Díky jeho neúnavné aktivitě v 80. letech 20. století mohlo postupně vzniknout tolik národních skeptických organizací na všech kontinentech. Bez něho by neexistovala ani německá GWUP, český SISYFOS a ani všechny ostatní evropské skeptické společnosti a také silné skeptické organizace v Číně, Indii, Japonsku a třeba i v Nigérii. Neustále povzbuzoval skeptiky na celém světě, nabádal je, aby se organizovali a neváhali vystupovat proti pseudovědám i přes silný odpor jejich protivníků. Kromě svého velkého organizačního talentu měl Kurtz také mimořádnou schopnost zasadit činnost skeptiků do historického rámce. Východiskem pro kritický pohled na svět byly pro něj skepticismus antických myslitelů i názory osvíceneckých filozofů. Rozvíjení a obohacování jejich myšlenek vedlo Kurtze k vybudování precizního konceptu kritického racionalismu, „nového skepticismu“, jak zní také titul jeho základní programové knihy.
Věda a její obhajoba stála vždy ve středu jeho zájmu a snah. Uvědomoval si však, že v rychle se měnícím světě nesmí moderní skepticismus zaostat za jeho novým potřebami a že nesmí váhat zasahovat i do dalších oblastí mimo relativně úzkou oblast paranormálních fenoménů. Šíře jeho zájmů však přesáhla i úlohy skeptického hnutí. Jeho kritické racionální myšlení a sociální cítění ho přivedlo i do humanistických kruhů. I tam se uplatnil a převzal vedoucí úlohu. Podílel se na vybudování sekulárního, nebo také „nového humanismu“, který dokazoval, že i z ateistických pozic lze na vědeckých základech dospět k vysvětlení a respektování morálky ve společnosti. Založil Council for Secular Humanism, byl vedoucím redaktorem časopisů The Humanist a později Free Inquiry, byl předsedou řady humanistických amerických i mezinárodních organizací. Aby mohl snáze šířit své skeptické a humanistické myšlenky, založil také vlastní nakladatelský dům Prometheus-Books, který dnes nabízí širokou paletu vědeckých, skeptických i humanistických publikací.
Odchodem Paula Kurtze končí také jeden historický úsek ve vývoji kritického myšlení. Jeho smrt je současně výzvou k pokračování a rozvíjení jeho odkazu. Na celém světě je ještě mnoho neřešených a nevyřešených vědeckých a společenských problémů i konfliktů. V některých oblastech se situace na tomto pole zřetelně vyostřuje. V Německu, Rakousku, Švýcarsku a v USA stojí dokonce univerzity a jiné vědecké instituce z hospodářských a politických důvodů téměř kapitulují před esoterickou ideologií, jak je tomu např. v oblasti medicíny, kde se prosazuje stále více tzv. „alternativní“, „komplementární“ nebo „integrativní“ medicína. Z čistého oportunismu dochází k tomu, že pacienti často utrpí finanční nebo zdravotní škody a někdy dokonce je ohrožen i jejich život. Veřejnost čeká a spoléhá na pomoc skeptiků a lejich organizací při řešení těchto velkých společenských problémů. My všichni jsme dnes vyzýváni, abychom dál nesli pochodeň osvícenství a pokračovali v díle, které v zájmu humanity a ochrany spotřebitelů započal Paul Kurtz.
To vše se týká i českých skeptiků, pro které byl Paul Kurtz a jeho myšlenky silnou inspirací a vodítkem pro jejich činnost. S názory a programem Paula Kurtze v širším rozsahu se může každý seznámit ve dvou článcích na stránkách našeho Zpravodaje SISYFOS pod názvem: „Nový skepticismus – světové hnutí“, část 1 a 2, v číslech 3. a 1. ročníků 4. a 5. v létech 1998 a 1999. Škoda, že čeští skeptici neměli možnost seznámit se přímo s osobností Paula Kurze na pražském světovém kongresu skeptiků v r. 2001, ale ti z nás, kdo na zahraničních skeptických konferencích poznali jeho charisma, laskavou a tolerantní povahu, jeho široký rozhled a slyšeli jeho střídmá, ale vždy přesná a závažná vyjádření k různým diskutovaným otázkám, ti na něj nikdy nezapomenou.
