Načítám...

Detektor - mýtický televizní hybrid

Česká televize to nemá lehké, konkurovat tak úžasně zábavné Nově a Primě, takže nás v letošním roce obšťastnila bohulibou novinkou. Bude nám předvádět „nejvýznamnější a také nejzáhadnější otázky ze světa vědy, umění a společenského života“, navrhovat nové hypotézy a jejich interpretace, učit nás diskutovat a hlavně nás vzdělávat a vést – nesporně ke kritickému myšlení. Stvořila pořad Detektor.

Už první díl o tunguzském meteoritu měl nečekanou odezvu, diskutovalo se o něm dlouho. Někteří jásali a tvrdili, že právě takový zajímavý pořad v televizi chyběl, jiní naopak při sledování pořadu zesinali a domnívali se, že mají halucinace. Nedalo mi to. V prvním díle se prý mluvilo tom, jak Nikola Tesla svou energií málem sfouknul půl Sibiře a v druhém zase jak Ludvík Souček astrálně cestoval a pod jeho pohledem levitoval popelník. Nechtěl jsem přijít o další „hypotézy“ a v úterý jsem si dopřál velký televizní zážitek, povídání o experimentu Philadelphia. Předčilo to veškeré očekávání.

Je to samozřejmě, jak jinak - to by přece nebylo v Detektoru - , jedna z těch „nejtajuplnějších záhad“, o které se už půl století vedou nekonečné diskuse. Děkujme proto České televizi, že se záhady ujala, sdělila nám „vědecká fakta“ a vysvětlila nám, jak to mohlo alternativně být. Nechť si pak z možných hypotéz vybereme.

Ale nejprve pár slov pro ty, kdo dnes hořce litují, že pořad promeškali. Těm prozradíme, co se podle televize vlastně stalo a co se pod termínem „Philadelphský experiment“ nebo také „Rainbow Project“ skrývá. Bylo to – podle televize – tak: Na podzim r. 1943, v době, kdy vzrůstalo nebezpečí napadení amerického loďstva německými minami, byl podle očitých svědků uskutečněn v USA vojenský experiment, který měl zneviditelnit vojenskou loď, torpédoborec jménem Eldridge. Experiment vycházel z Einsteinovy „jednotné teorie pole“, která měla sjednocovat gravitaci a elektromagnetismus a měla tak umožnit získat obrovské množství energie. Einstein sám a také Nikola Tesla se měli na přípravě pokusu podílet. První pokus se údajně nezdařil, druhý ano, jenže se trochu vymkl vědcům z rukou a výsledek byl nečekaně velký a hlavně dramatičtější než se plánovalo. Nejprve se ozval obrovský výbuch, objevila se modravá záře na nebi a loď zmizela, byla teleportována stovky km daleko, aby se po chvíli opět vrátila na původní místo. Po několika přesunech sem a tam skončila ve svém mateřském přístavu ve Philadelphii. Výbuch usmrtil část posádky, někteří z ní zmizeli úplně, několik námořníků bylo přímo přiškvařeno k palubě lodi, jiní byli těžce duševně postižení a onemocněli schizofrenií. Ostatním, aby se záležitost utajila, byly pak „vymyty“ mozky. Díky dvěma členům posádky, kteří včas opustili loď, a pozorovatelům z ostatních lodí se záležitost dostala přes úpěnlivé utajování americkou armádou po delší době na veřejnost. Takže tak to nějak podle České televize i mnoha jiných spolehlivých pramenů bylo. Jde teď o to, jak to vše vysvětlit. Třeba pokus selhal proto, že se nepočítalo s vlivem Síria, který ten den obzvlášť silně zářil, jak navrhl pan Mašek. Nebo se Einstein přepočítal?

Já si Vám dnes dovolím prozradit, co nám televize zatajila. Především to, že existují přesné informace o tzv. „experimentu Philadelphia“. Ty najdete jak v odborné literatuře, tak také snadno na webových zahraničních stránkách. Tam je historie případu lodi Eldridge podrobně popsána a analyzována. Kromě toho jsou tam uvedena vyjádření amerických vojenských, i námořních historických ústavů. K dispozici jsou i dokumenty z tehdejší doby včetně kopií lodních deníků.

Podle všech těchto pramenů jde o jeden velký podvod, resp. žert nebo možná science fiction. Jeho historie začíná tím, že amatérský astronom, Morris Jessup, vydal v r. 1955 knihu o UFO. S námořním experimentem vůbec nesouvisela. Rok poté dostal Jessup dopis od Carla Allende, který se představil jako svědek zmizení lodi Eldridge, když se plavil jako lodník na obchodní lodi pojmenované A. Faruseth. Ten ho ihned požádal dopisem o další detaily. Allende však odpověděl až po několika měsících, podepsal se jako Carl Allen a slíbil, že detaily sice nezná, ale že je získá v hypnóze. Jessup kontakt se zřejmým psychopatem přerušil. V r. 1957 poslal „Allen“ Úřadu pro námořní výzkum exemplář Jessupovy knihy se spoustou okrajových, značně zmatených poznámek ve třech různých barvách a se spoustou gramatických chyb, ve kterých se opět zmiňoval o případu lodi Eldridge. Pak Allen natrvalo zmizel. Jessup chtěl téma beletristicky zpracovat, jenže nenašel vydavatele a po několika letech spáchal sebevraždu. O kuriózním tématu se dozvěděl autor science fiction literatury Vincent Gaddis a inspirovalo ho v r. 1965 k vydání první knihy o záhadě lodi Eldridge. Následovali další autoři, z nichž největší úspěch měl v r. 1977 J. Berlitz s knihou nazvanou už „Philadephila Experiment – Project Invisibility“. Teprve poté se z případu stala veřejná sensace a impuls k celonárodní diskusi. Objevovaly se další publikace, přidávaly se další podrobnosti a podle této smyšlené události byl natočen v r. 1984 i film. Objevovali se i noví svědci, ale byli vždy odhaleni jako podvodníci. Případ je jasný, jde o krásnou báchorku.

Doplňuji, že podle „Úřadu pro námořní průzkum“ torpédoborec Eldridge v inkriminované době v okolí Filadelfie vůbec nebyl, a loď Faruseth se podle lodních deníků k němu nikdy nepřiblížila. A. Einstein nikdy svou teorii o jednotném poli nedokončil a nikdy nebyla potvrzena, sám také nikdy na projektu neviditelnosti nepracoval. Ostatně námořnictvo o možnosti zneviditelnění lodí nikdy ani neuvažovalo. Z vědeckého hlediska byla (a stále je) taková možnost včetně teleportace lodi mimo možnosti vědy.

Pokud jde o televizní pořad, byla to sbírka nesmyslů, nebyl uveden ani jeden z výše uvedených argumentů, navíc byly v pořadu další hrubé omyly, na které upozornili naši členové. Např. v pořadu se uvádělo, že se Nikola Tesla výsledku pokusu zalekl. Ve skutečnosti zemřel o několik měsíce dříve, než se měl údajný experiment uskutečnit. Dále pan Mašek uvedl, že jeden ze svědků byl přenesen v čase o 40 let vpřed a setkal se v r. 1983 s J. von Neumannem. Jenže ten zemřel už v r. 1957. Redakci uniklo, že pan „šéfredaktor“ Mašek je známým esoterikem, který už dlouhá léta šíří v naší veřejnosti nejrůznější výmysly a bludy, a byl proto také za tuto činnost odměněn sisyfovským Bludným Balvanem v r. 2002. Už ani nedodávám, že si autoři pořadu pletou torpédoborec s jiným typem lodí a že si pletou i jména svých autorů. Záhadoložku Jitku Lenkovou představují jako Lenku Jitkovou. Proč ne, vždyť divák snese vše.

Ale o tom všem jsem vůbec nechtěl psát. Ptám se především, zatím marně sám sebe, oč se vlastně ČT snažila. Čím měl být Detektor? Měla to být zábava, fantasy, science fiction, nebo snad parodie? Přiznám se, že jsem se chvíli upřímně bavil hřbitovním hlasem a frankenšteinskou postavou moderátora a chvílemi jsem se srdečně smál, když pan Mašek s vědecky vážnou tváří vršil kupu nesmyslů. Jenže chápe to tak většina posluchačů? Obávám se, že nikoli, mnozí to berou vážně. Přečtěte si diskusi k pořadu na webu! Televize asi nechtěla jen bavit, i když by podobný pořad, ohlášený jako čirá fantasy, měl i ve veřejnoprávní televizi své místo.

Cíl televize byl nepochybně právě opačný. Podle vyjádření jejich představitelů je „jedním z cílů tohoto cyklu nabízet divákům vedle vědecky ověřených faktů i méně známé hypotézy a vyvolat na daná témata diskusi.“ Detektor bychom měli chápat „jako možnou platformu pro prezentaci vědy a jednotlivých vědeckých kapacit.“ Jenže tak to také nebylo. Takové výmysly a „legrácky“, které tvůrci pořadu snad považují za vědecké hypotézy, by nemohl brát vážně ani normální absolvent páté třídy obecné.

Pořad se mi proto jeví jako nová postmoderní forma výchovně-zábavného pořadu, pochybným vzděláváním hrou, hybridem rádobydovědy a esoteriky, gulášem fakt, hypotéz, fantazií a zřejmých nesmyslů. To se skutečně zdařilo, vždyť do pořadu vtěsnali vedle komentátorů a mystiků i několik vědeckých pracovníků, z jejichž jistě racionálních příspěvků umně vytrhli a do pořadu vsadili pár neutrálních sekvencí, aby jej trochu okořenili vědou. Jistě k veliké radosti takových vážených pánů jako je ing. Pacner, ing. Slezák, jaderný fyzik Ullman a v dalších sekvencích jistě i mnoha dalších, kteří ani zdaleka netuší, do jakého pořadu byli vlákáni a co s jejich příspěvkem televize provedla.

Ano, je to skutečně vydařený hybrid, jen se musím omluvit zahradníkům za toto slovo. Když se podívám, jak krásně mi v okně kvete Begonia hybrida a jak užitečné jsou mnohé rostlinné hybridy, tak je prosím o odpuštění. Detektor není krásný hybrid, ale obludný bastard.

Kam dál?

Český klub skeptiků Sisyfos zve své členy a příznivce na Evropský skeptický kongres Zobrazit

Český klub skeptiků Sisyfos zve své členy a příznivce na Evropský skeptický kongres

Český klub skeptiků Sisyfos spolu s Klubem polských skeptiků organizuje Evropský skeptický kongres v...
So 31. 12. 2016 Přečíst
Happening s trezorem vyzývá jasnovidce k prokázání svých schopností Zobrazit

Happening s trezorem vyzývá jasnovidce k prokázání svých schopností

V rámci iniciativy Paranormální výzva Českého klubu skeptiků Sisyfos byl před Vánoci připraven happe...
Čt 15. 1. 2015 Přečíst
Je alternatívna medicína naozaj alternatívou? Rozhovor s Jiřím Heřtem ve slovenském časopise Rozmer Zobrazit

Je alternatívna medicína naozaj alternatívou? Rozhovor s Jiřím Heřtem ve slovenském časopise Rozmer

Podľa výskumov každý piaty český lekár (a nie inak to bude aj na Slovensku) vo svojej praxi používa ...
Pá 14. 2. 2014 Přečíst
Věda v hlavní roli Zobrazit

Věda v hlavní roli

Ta zpráva způsobila mezi skeptiky mírný rozruch: Prý se o vědě, potažmo o jejích obráncích ve spolku...
St 31. 10. 2018 Přečíst
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace