Načítám...

Výsledky paranormálních testů v Česku a v Německu

Přehled výsledků paranormálních testů

(zatím jen v Česku, v Německu a Rusku)

Martin Bloch (jmbloudil@seznam.cz)

 

Skeptické organizace vyzývají osoby s údajnými paranormálními schopnostmi, aby je prokázaly ve vědecky řízených testech. Některé testy jsou těžko proveditelné, např. jde-li o jevy vzdálené v čase či prostoru anebo vyžadují-li těžko dosažitelné rekvizity. Avšak řadu testů „informačního typu“ lze relativně snadno navrhnout i uskutečnit. Takové provádí v Německu GWUP¹, v Česku Sisyfos² a Žádná Věda³, v Rusku Houdini Prize4. Tyto testy definují malou pravděpodobnost, že testovaný uspěje náhodou - aniž tu schopnost má. Sisyfos žádá pro testy první fáze pravděpodobnost menší než 1:1000, tedy obtížnost testu D >= 1000.  (Například GWUP požaduje D >= 10 000, kdežto Houdini Prize povoluje i D = 270.)

Konkrétní testy mohou být velmi rozmanité, vždy vytvořené spolu s testovaným. O testu musí být uzavřena právní smlouva. Dvojitě zaslepený test je řízen komisí ustanovenou ve smlouvě - v ní mohou být i zástupci testovaného.

Tabulka 1 (viz Souhrn ve složce pod článkem) ukazuje typy testů známých experimentů.

Test probíhá v K kolech,  v nichž testovaný určuje skrytý objekt či jeho stav z N možných. Objekt může být i živý. Objekty či stavy může podle dohody testovaný znát anebo neznat. Odpověď testovaného v každém kole musí být jednoznačná. Dosáhne-li celkový počet správných odpovědí A dohodnutého limitu L, tj.  A >= L, pak v testu uspěl a náleží mu diplom a stanovená finanční prémie.

N, K, L jsou dohodnutá celá čísla splňující úroveň obtížnosti testu D.

Výsledky různých typů testů nelze však porovnávat. Např.: kdo je lepší pan Bradley s N = 2, K = 30, L = 25, A = 19 nebo pan Hein  s N = 12, K= 15, L= 6, A = 2 ?  To řeší zde navržená metrika založená na informačním deficitu (měřeného v bitech) - tedy na míře informace, kterou testovaný nedočerpal z neznámých senzorů či ezoterických zdrojů. Což umožňuje systematický pohled na paranormální testy různých typů a zejména na měřitelný výkon osob testovaných různými způsoby, různými týmy a v různých zemích.

Z deficitu se vypočte debakl, tj. kolikrát by se musel testovaný zlepšit, aby v testu uspěl. Tak lze vytvořit souhrnou výsledkovou tabulku pro všechny testované osoby.

Pro hrubý odhad zdatnosti testovaných je uvedena obdoba sportovní kvalifikace:  3. 2. 1. … až ULTRA liga dle obtížnosti D = 1 000,  10 000, 100 000 … až miliarda.

Každý typ testu má svůj medián M, tj. střední hodnotu výsledků při zcela náhodných odpovědích. Ten, kdo nepřesáhl medián, tj. <= M, uspěl by nejspíš lépe, kdyby si házel mincí či kostkou.

Tab. 2 Souhrnu uvádí jen výsledky těch testovaných, kteří medián překročili. Leč dosud nikdo nedosáhl na dohodnutý limit L - a to ani při přepočtu do nejmírnější 3. ligy. ( 4. až 6. liga je jen pro legraci. )

 

1) GWUP – Gesellschaft zur wissenschaftlichen UnterSuchung von Parawissenschaften e. V.

2) Sisyfos – Český klub skeptiků

3) Žádná věda

4) Houdini Prize 

 

Reálné případy testů:

Pan S. Bradley se holedbal, že rozezná květiny od kamenů skrytých v krabicích. Smlouva tedy zněla: obsah buď anebo tedy N = 2, počet krabic K = 30, limit L = 25 - připouští se tedy chybovost 20%. Správně odpověděl A = 19, což nestačí ani na 5. ligu, ač přesáhl M = 15,5.

Pan M. Hein říkal, že pozná, na které číslo ukazuje ručička vzdálených, skrytých hodin. Smlouva stanovila parametry: N = 12,  počet kol K = 15, limit L = 6. Vzdálení experimentátoři v dohodnutých intervalech ručičku náhodně nastavovali.  Správně odpověděl A = 2 při M = 1,62.

Pan G. Gabrisch v GWUP určoval, kterým jedním z deseti drátů právě teče proud. Tehdy smluveno: N = 10, K = 13, limit L = 7.  Správně odpověděl A = 4, což stačilo na 5. ligu při M=1,67.

Pan Groger v GWUP testu: N = 2, K = 50, L = 40 s M = 25,50 je jediný testovaný, který test opakoval. Poprvé dosáhl A = 34 (4. liga), ale podruhé dosáhl jen A = 22 (pod mediánem). Průměr činí A = 28, což je sice nad mediánem, avšak v průměru nestačí ani na 5. ligu.

Pan B. Textor je proutkař a zatím nejlepší testovaný v naší kolekci. Sjednal s GWUP takovýto test: N = 2, K = 50, L = 40 s M = 25.50. Dosáhl A = 36 a tím se stal frontmanem 4. ligy. Gratulujeme! Avšak s deficitem = 6,77 a debaklem = 109, neboť obtížnost testu D = 83 813, což je vhodné až protesty 2. ligy. Kdyby si pan Textor sjednal lehčí Sisyfův test ID = PV1 a zlepšil by svůj výkon o 30%, vstoupil by do 3. ligy, získal by v první fázi 10 000 Kč a mohl by podstoupit náročnější test druhé fáze.  

Paní B. Žumatova (Houdini Prize) je kazašská jasnovidka, která podstoupila test s parametry: N = 10, K = 4, L = 3 při D = 270, M = 1,36 a S = 2 (Při druhé chybě je test ukončen.). Testovaná a také další kandidát pan N. Zagorujko pochybili hned ve dvou prvních kolech, tedy dosáhli jen A = 0.
Měli najít jeden objekt (bankovku resp. plech) v jedné z deseti krabiček.


Paní M. Grečišnikova (Houdini Prize) je ruská jasnovidka, která podstoupila konektivní test: N = 12, K = 12, L = 6 při M = 1,36 a D = 1682. Dosáhla A = 2, tj. těsně nad mediánem a tudíž byla zapsána do Tabulky 2 s deficitem = 8.80 a debaklem = 445. Úkolem tohoto konektivního testu byla identifikace alespoň šesti ze dvanácti různých osob podle náhodné sekvence jejich odvrácených fotografiích. Další dvě jasnovidky O. Elčaninova a I. Bondar též selhaly s A = 1 resp. A = 0.
V jiném konektivním testu (avšak s týmiž parametry se měly vrátit dvanácti osobám jejich vlastní legitimace) dva testovaní pan V. Sobolev a paní J. Voronova, selhali s A = 1 resp. A = 0.


Pan A. Rjazanov a paní I. Mardar (Houdini Prize) byli testováni v ukrajinské TV/STB šou v testu s těmito parametry N = 5, K = 10, L = 7 při D = 1157 a M = 2,41. Jejich úkolem bylo zjistit pozici jediného muže mezi čtyřmi ženami. Oba selhali: pan Rjazanov s A = 1, deficitem = 10.01 bitů a debaklem = 1033 a paní Mardar s A = 0 .

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace