Zkušenosti s léčiteli v praxi
MUDr. Petr Lemež, CSc.
Ve svém textu bych rád poukázal na tři mé osobní zkušenosti s léčiteli, které jsem vybral vzhledem k jejich společenské závažnosti, a to ať pro osud jednotlivých nemocných či pro způsob ovlivňování lékařsky nevzdělaných osob. Během mé 20-leté hematoonkologické praxe jsem se setkal ještě s asi 5 dalšími léčiteli, kteří např. navrhovali léčbu nemocných s leukémiemi vysokými dávkami vitaminu C či působili na nemocné, kteří si to přáli, svou léčitelskou silou. Avšak u nemocných s leukémiemi jsem nezaznamenal ani jednou pozitivní výsledek působení léčitelů - tj. zlepšení stavu či vyléčení nemocných.
Případ: 1 2 3
1)
V polovině dubna 1994 jsem přijal jako ošetřující lékař na specializovaném pracovišti 40-letou, středoškolsky vzdělanou, nemocnou. Ta se již déle než měsíc necítila zdravá, byla slabší, snadno se unavila, potila se a stěžovala si na bolesti hlavy a páteře. Tato nemocná byla 4 dny před přijetím u paní Marie Kučerové z Lužan u Jičína, která se zabývá přírodním poradenstvím.
Podle výkladu nemocné, paní Kučerová malovala se zavřenýma očima před nemocnou obrázek její celé postavy (tzv. "automatická kresba"), a podle obrázku zjistila, že nemocná měla obtíže s pravým kotníkem a kolenem. Nemocná jí sdělila, že měla ve svých 18-letech úraz na motorce, při kterém si poranila křížové vazy v pravém koleně a též pravý kotník, který ji musel být operován. Dále paní Kučerová zjistila u nemocné obtíže s ledvinami (viz obr. 1 - ovál ve střední části těla), přičemž nemocná byla ve svých 26 letech léčena 10 dní v nemocnici pro zánět ledvin.
Obr. 1. Obrázek nemocné malovaný paní Kučerovou se zavřenýma očima (tzv. "automatická kresba"), na němž je patrné ložisko na pravém koleně a kotníku, jakož i oválné ložisko v oblasti břicha ("ledviny".).
Pak s nemocnou vyplnila protokol "Distanční diagnózy", v němž je mimo jiné uvedeno např. u položek "hypothalamus a hypofýza - zvýšený metabolismus, úložný prostor zadní části hypofýzy - blokáda - anémie, hrtan a průdušnice - kouří", aj.
Podle těchto svých diagnostických závěrů doporučila paní Kučerová nemocné užívat
čaj obsahující (cituji):
"šalvěj, svízel, lékořičný kořen, mořenu barvířskou, sassafrasové dřevo, zlatobyl ob., hluchovku, arniku", přičemž popsala přesné složení čaje a způsob přípravy. Dále doporučila (cituji) "Essentiale Phorte 1 denně, Zinek 1 denně, Beta Karoten 1 denně, Wobenzym B 6 tablet denně, CRP tabl. 2x denně 1 tabletu, svízelové kapky, potírat záda kaštanovým olejem a držet dietu - Biota štávy denně pít 2 dcl".
Z výše uvedeného je patrné, že paní Kučerová má zřejmě dobré pozorovací schopnosti, neboť pravděpodobně z bledosti nemocné rozpoznala anémii. Pravděpodobně ovládá i různé psychologické triky, když zřejmě z reakcí nemocné při kreslení její postavy zjistila, které části organizmu měla nemocná dříve postižené. Paní Kučerová však nepoznala, že nemocná trpí akutní myeloidní leukémií již ve velmi rozvinutém stavu, tj. nemocí, o níž nemocná nevěděla!!! Nemocná totiž měla víc než 100.000 leukocytů v jednom krychlovém mm při vyšetření v nemocnici o 3 dny později. Paní Kučerová nestanovila správnou diagnózu nemoci, nepoznala tedy příčinu obtíží nemocné, a její léčitelská doporučení zjevně stav nemocné pozitivně neovlivnila. Za vyšetřovací úkony si účtovala paní Kučerová 200,- Kč, za svízelové kapky 40,- Kč a za kaštanový olej 50,- Kč.
Zpět nahoru...
2)
37-letá nemocná se základním vzděláním, byla přijata ve velmi špatném zdravotním stavu na specializované pracoviště a od května 1993 byla léčena pro akutní myeloidní leukémii. Podařilo se u ní dosáhnout kompletní remise a dále byla léčena konsolidačními cykly. Po skončení léčby nemocná přišla na první kontrolu, ale na další se již nedostavila, ač byla informována o nutnosti došetření možné shody v transplantačních znacích se svou sestrou. V prosinci 1993 byla 2x telegraficky vyzvána, aby se dostavila na lékařskou kontrolu, což se nestalo. Až po 9 měsících v září 1994 nás telefonicky informovala její dcera o velmi špatném stavu nemocné a nemocná byla neprodleně přijata k hospitalizaci. Přes těžký stav - infekční komplikace, známky krvácení do mozku a velmi pokočilý relaps leukémie - se podařilo dosáhnout kompletní remise onemocnění. V ní po došetření byla zjištěna shoda v transplantačních znacích nemocné s její sestrou. Jelikož jediná léčebná metoda umožňující dlouhodobé přežití u nemocné byla transplantace kostní dřeně od její sestry, nemocná se pro ni rozhodla i přes upozornění na zvýšená rizika spojená s právě prodělanými komplikacemi onemocnění. Na důsledky komplikací krátce po transplantaci však nemocná zemřela.
Nemocná při přijetí v relapsu onemocnění sdělila, že se setkala s léčitelem z obce Lysolaje, který jí slíbil, že když bude 1x měsíčně k němu chodit, tak bude zdravá. Proto přestala chodit na lékařské kontroly a došetření. Při 30-minutové seanci nemocná ležela a léčitel nad ní pohyboval svýma rukama, přičemž za jednu seanci inkasoval 2.000,- Kč. Po relapsu onemocnění se rodina rozhodla vyhledat léčitele, ten však z obce Lysolaje zmizel a kromě lidí, na které léčitelsky působil, zanechal údajně za sebou dluhy za různé obchody s auty, elektronikou, apod. Podle sdělení rodiny se zřejmě jednalo o podvodníka, který svou činnost vyvíjel v řadě oblastí.
Negativní působení léčitele lze spatřit především v přerušení pravidelných lékařských kontrol na našem pracovišti. Při nich by byla došetřena shoda v transplantačních znacích mezi nemocnou a její sestrou a mohla jí být navržena transplantace kostní dřeně v 1. remisi onemocnění s lepšími vyhlídkami na úspěch. I kdyby si nemocná nechala transplantaci jako rezervu na pozdější období, je velmi pravděpodobné, že při pravidelných kontrolách by byl relaps onemocnění zachycen časněji ua nedošlo by k tak závažným poškozením organizmu jako např. krvácení do mozku, což by opět zvýšilo naděje nemocné při transplantaci. Důsledkem působení léčitele došlo tak k prodlení, které negativně ovlivnilo stav nemocné a tím i výsledek její léčby! Prodlení v zahájení patřičné onkologické léčby díky působení léčitele bylo již mnohokrát popsáno i v českém písemnictví, např. prof. Klenerem či prof. Kouteckým. Nezanedbatelnou z hlediska rodinného rozpočtu se jeví i částka kolem 18.000,- Kč zaplacená léčiteli, když nemocná předtím byla zdarma léčena na našem pracovišti léčbou v ceně několika set tisíc Kč.
Zpět nahoru...
3)
Na podzim 1997 probíhala na Strojní fakultě ČVUT na Karlově náměstí setkání s biotronikem Tomášem Pfeifferem v rámci tzv. "Duchovní univerzity Bytí".
Na doporučení předsednictva Sisyfa jsem se s kolegou Kuncem zúčastnil dvou těchto setkání, při nichž byla posluchárna plná, když počet návštěvníků byl odhadem asi 80-100 lidí.
Biotronik Pfeiffer vystupoval při těchto svých aktivitách také jako poradce v problematice zdraví a nemocí, ač neměl lékařské vzdělání, přičemž hlásal zjevné nepravdy (např. 15.10.1997): "v medicíně dneska umírá ... řekněme 55 % všech pacientů s nádorem, na nádor, nebo více,... v chemoterapii máme úspěšnost jen 2,5, 3, 4 % ". "Jestliže biotronika bude mít úspěšnost 80-90 % v případě Zezulky (biotronik) a u mě (Tomáš Pfeiffer) o něco nižší, pak každý pacient, který není vyléčen...., názory biotroniky, které zaznívaly po desítky let, se ukázaly jako odbornější než názory všech lékařů onkologů v celém státě a dokonce v celém světě....tedy kdo je odborník v nádorech". Důsledkem těchto tvrzení bylo, že se na pana Tomáše Pfeiffera obrátili rodiče či známí závažně nemocných osob, např. dítěte s leukémií dne 15.10.1997, kteří odmítali chemotherapii a chtěli, aby dítě převzal do své péče. Přitom dnešní chemotherapie u dětí s leukémií poskytuje více než 50 % naději na vyléčení u většiny typů dětských leukémií. Kromě toho prezentoval Tomáš Pfeiffer svá tvrzení o minulých či budoucích životech lidí (např. 3.10.1997), teze jako léčebné biotronické působení na dálku apod. Cílem biotronika Tomáše Pfeiffera podle mého názoru bylo, dostat se na úředně schválená místa výuky (Strojní fakulta ČVUT), aby tak mohl své "Duchovní univerzitě Bytí" dát zdání oficiálního uznání a pravdivosti.
Biologicko-lékařská sekce Sisyfa se proto obrátila na děkana Strojní fakulty ČVUT prof. Ing. J. Macka, DrSc., aby zamezil těmto aktivitám Tomáše Pfeiffera na Strojní fakultě. Ač jsme na náš dopis nedostali odpověď, tak pokud je členům výboru Sisyfa známo, aktivity Tomáše Pfeiffera se již na jaře 1998 na Strojní fakultě ČVUT na Karlově náměstí nekonaly.
Zpět nahoru...
Podle výkladu nemocné, paní Kučerová malovala se zavřenýma očima před nemocnou obrázek její celé postavy (tzv. "automatická kresba"), a podle obrázku zjistila, že nemocná měla obtíže s pravým kotníkem a kolenem. Nemocná jí sdělila, že měla ve svých 18-letech úraz na motorce, při kterém si poranila křížové vazy v pravém koleně a též pravý kotník, který ji musel být operován. Dále paní Kučerová zjistila u nemocné obtíže s ledvinami (viz obr. 1 - ovál ve střední části těla), přičemž nemocná byla ve svých 26 letech léčena 10 dní v nemocnici pro zánět ledvin.