Jádro činnosti brněnského Sisyfa představovaly veřejné přednášky s navazujícími diskusemi. První z nich se uskutečnila 11. 3. 1998 a přednesl ji dr. Grygar. Název "UFO věčně zelené", osobnost přednášejícího a snad i zvědavost na názory skeptiků přilákala do farmakologické posluchárny lékařské fakulty ke třem stovkám zájemců. Další přednášky již tuto návštěvnost neměly, v průměru se přednášející museli spokojit se čtyřiceti posluchači. Sympatickým jevem se stala vysoká účast mladých lidí.
Druhá přednáška proběhla 20. 5. 1998, a to na téma "Racionální a iracionální výživa". Přednášela Doc. MUDr. Zuzana Brázdová, CSc. tehdy proděkanka LF MU, nyní prorektorka MU. Doc. Brázdová jako odbornice na výživovou problematiku vyložila, v čem tkví ono racionální a iracionální v různých výživových systémech a poukázala též na sociokulturní kontext výživové problematiky.
Třetí sisyfovská přednáška se asi nejvíce blížila přednášce vědecké. "Život v elektrickém a magnetickém poli" popsal 4. 11. 1998 Prof. RNDr. Vladimír Vetterl, CSc., pracovník Biofyzikálního ústavu AV ČR v Brně a Laboratoře biofyziky Katedry fyzikální elektroniky PřF MU v Brně. Přítomní byli seznámeni s nejnovějšími poznatky o vlivu elektrického pole na genetické a jiné procesy v živé buňce. Řešily se však i typické skeptické otázky: Existuje biomagnetismus a biopole? Je záření z mobilních telefonů nebezpečné?
Čtvrtou přednášku - "Psychologie, parapsychologie, mystika" - přednesl před výroční členskou schůzí 13. 1. 1999 prof. PhDr. Mojmír Svoboda, CSc., z FF MU. Tato přednáška byla dosti náročná pro posluchače bez hlubších znalostí o psychologii ale o to zajímavější. Ukázala na propojení jungiánských a postmoderních filosofických koncepcí a na jejich úskalí mnohdy daná neschopností logického a koncizního přírodovědného uvažování některých filosofů a psychologů.
Pátou přednášku přednesl "spiritus movens" českých skeptiků prof. Heřt dne 7. 4. 1999. V přednášce s názvem "Homeopatie jako typická metoda alternativní medicíny" pojednal o kořenech a historii homeopatie, o jejích základních principech, místu homeopatie v "systému" alternativní medicíny, o příčinách současného poměrně vysokého zájmu o homeopatii. Prof. Heřt kritizoval i postoje části lékařské obce k této problematice.
Šestá přednáška se uskutečnila dne 23. 6. 1999. O "Postmodernismu a fyzice" hovořil prof. RNDr. Jan Novotný, CSc., teoretický fyzik z přírodovědecké fakulty MU. Těžištěm jeho přednášky byly některé aspekty vztahu přírodních věd a filosofie, zejména "experiment" amerického fyzika A. Sokala usvědčující hlasatele postmoderny z diletantismu nejen přírodovědného. Prof. Novotný se kriticky zmínil i o koncepcích novodobých českých filosofů prof. Bělohradského a prof. Neubauera.
26. 10. 1999 pronesl ing. Jan Kučera, informatik a zkušený amatérský astronom působící na naší univerzitě, sedmou, zatím poslední sisyfovskou přednášku "Jsou-li tam žáby taky?". Jeho "grygarovsky" laděná přednáška byla ve znamení odpovědí na tyto otázky: Co je život (hlavní znaky života, jak vznikl, je myslitelný nebiologický život)? Existuje život mimo Zemi (ve Sluneční soustavě, dále ve vesmíru)? Existují mimozemské civilizace (pravděpodobnost existence, možnosti komunikace)? UFO jako záhada století? Přítomní se mohli seznámit i s u nás zatím málo známými myšlenkami tzv. extropiánců, kteří vidí budoucnost lidstva v jeho další expanzi do kosmu a též abiotické evoluci.
Všechny přednášky se uskutečnily na půdě lékařské fakulty MU a je nutno poděkovat jejímu vedení za tuto i jiné formy podpory sisyfovské činnosti.
Brněnská pobočka se však neomezovala jen na přednášky. Především se organizačně konstituovala a zpevňovala. První výbor byl zvolen 7. 1. 1998 (doc. V. Mornstein - předseda, prof. J. Šmarda z LF MU - místopředseda, ing. J. Kučera z FI MU - péče o internetovou stránku, prof. J. Novotný, CSc. - kontakt s PřF MU a brněnskou organizací Jednoty čs. matematiků a fyziků, prof. V. Vetterl - zajišťování kontaktu s ústavy Akademie věd ČR). O rok později byla do tohoto výboru zvolena výroční členskou schůzí dr. Forýtková z LF MU jako tajemnice výboru.
Jedním z prvních počinů výboru bylo schválení aktivizujícího "Provolání" k brněnským členům Sisyfa. Toto provolání vyvolalo alergickou reakci pavědeckých i vědeckých odpůrců Sisyfa, včetně některých členů redakční rady Vesmíru, a spustilo neplodnou a mnohdy i dehonestující diskusi na Internetu, která v mezičase naštěstí utichla. Jiná aktivita výboru - pokus o získání sponzorských prostředků pro činnost brněnské pobočky, případně Sisyfa jako celku, se zatím minula jakýmkoliv účinkem. Sisyfos je zřejmě pro pragmaticky uvažující sponzory nezajímavý.
Založeni brněnské pobočky mělo jistou publicitu v Rovnosti. Redakce tohoto jihomoravského deníku vyšla brněnským skeptikům vstříc i jinak, za což jí patří dík. Doc. Mornstein a doc. Šimůnek (odborník v oblasti preventivního lékařství) dne 30. 1. 1998 odpovídali na "horké lince" Rovnosti na dotazy čtenářů týkající se okultismu, záhadologie, alternativní medicíny apod. Ing. Kučera a doc. Mornstein vystoupili na další "horké lince" dne 13. března 1998, kdy byla řeč zejména o interpretaci různých astronomických záhad, ale též o "obecné záhadologii" a spiritismu. Dotazy a odpovědi byly ve dnech následujících po "horkých linkách" zveřejněny a, což je v našem mediálním prostředí téměř nevídané a neslýchané, též autorizovány.
Na základě nabídky prof. M. Svobody (vedoucího katedry psychologie FF MU a člena Sisyfa) uskutečnil doc. Mornstein na jaře 1998 cyklus tří přednášek o pavědě a její vědecké kritice pro studenty psychologie a další zájemce z filosofické fakulty. Diskuse následující po přednáškách byly neocenitelnou zkušeností pedagogickou, v jistém smyslu byly velmi cenné i pro přítomné učitele filosofické fakulty, i když někteří z nich se snažili stavět do role arbitrů mezi vědou a pavědou. V každém případě se ukázalo, že se mezi přírodovědci a humanitně orientovanými intelektuály otvírá stále hlubší propast vzájemného nepochopení a že je nejvyšší čas tuto propast překlenout. Dříve, než bude pozdě.
Ve dnech 24. a 25. 4. 1998 doc. Mornstein navštívil místo původně zvaného dr. Grygara Rožnov pod Radhoštěm, kde měl besedu o pavědách a skepticismu s učiteli na jejich okresní konferenci. Průběh akce se trochu připomínal situaci na filosofické fakultě, ale nebylo to tak černobílé, učitelé mnohem intenzivněji besedovali i mezi sebou a bylo to i zábavné (někteří věřili v paranormální jevy a astrologii zásadně odmítali, jiní spíše naopak).
27. 4. 1998 proběhl tradiční diskusní klub na Přírodovědecké fakultě MU, tentokrát o filosofických aspektech skepticismu. Část úvodního slova měl prof. J. Novotný, část filosof doc. Krob, část doc. Mornstein. Přítomní brněnští filosofové (alespoň prof. Šmajs a doc. Krob) se sisyfovskými snahami sympatizovali. Prezentované názory byly později zveřejněny v Univerzitních novinách.
Poměrně nedávno (3. 10. 1999) absolvoval doc. Mornstein přednášku pro středoškolskou mládež v rámci vzdělávací a popularizační akce, kterou organizují pravidelně brněnští fyzikové na Cikháji. Tentokrát vznikl dojem, že ještě není vše ztraceno - ve smyslu příklonu mládeže k postmodernímu myšlení a pavědě. Těžko říci, zda to způsobil nižší věk účastníků či jejich přírodovědná orientace. Pravděpodobně obojí.
Prof. J. Šmarda se zabýval popularizací vědy a částečně i kritikou medicínské pseudovědy v rámci své činnosti pro Kulturní a osvětové středisko města Brna. Navrhl a realizoval celoroční cyklus přednášek "Moderní medicína v Brně". Přednášejí v něm čelní představitelé pracovišť lékařské fakulty a dalších významných zdravotnických pracovišť v Brně, a to z výsostně vědeckého hlediska o nejmodernějších výbojích v různých oblastech medicíny. Prof. V. Vetterl měl přednášku o působení elektrických a magnetických polí na biologické systémy pořádanou ekologickou sekcí Moravskoslezské akademie v Moravském muzeu dne 1.12.1998.
Záměrně zde nejsou uvedeny žádné informace o publikační činnosti, která se uskutečňovala na stránkách univerzitního tisku i jinde, včetně Internetu. Skutečností je, že původní ambiciózní plány brněnské pobočky, v podstatě závislé na sponzorských příspěvcích, se naplnit nepodařilo (například vydání sborníku přednášek). Nepodařilo se zatím ani vytvořit účinný systém informování především mimouniverzitní veřejnosti o přednáškové i jiné činnosti Sisyfa. Dva roky práce pobočky však ukázaly, že má smysl pokračovat dál - dál tlačit do kopce onen Sisyfův balvan. I přes despekt těch, kteří nepochopili, že s plevelem je nutno bojovat, i když jej zcela vyhubit nelze.