Occamova Břitva

Nový hlas pro vědu a racionalismus na Internetu


Od začátku tohoto roku (1998) rediguji autonomní rubriku WWW magazínu AMBERZINE, věnovanou vědě, skepsi a racionalismu - OCCAMOVU BŘITVU. AmberZine je patrně vůbec nejstarším českým web-zinem, spoluzakládal ho i Ondřej Neff (v r. 1995), než se pustil do "Neviditelného Psa". AmberZine http://amber.zine.cz   byl původně fanouškovským časopisem zájemců o sci-fi a studentů ČVUT. Dodnes je nejvíce čten studenty technických vysokých škol. Postupem doby učinil výrazný posun od fantazie k realitě. Kromě tradičních rubrik, věnujících se sci-fi a počítačům, v něm přibylo výrazně materiálů, které se věnují problematice vědeckotechnického rozvoje lidstva a vědecké orientace vůbec. Například v rubrice "Jiná dimenze" můžeme najít mj. rozhovory s astronomem Alanem Halem a biologem-racionalistou Richardem Dawkinsem, stejně jako články o evoluční biologii a klonování. Rubrika "Astro" je samozřejmě věnována novinkám z astronomie. Z tendence, která byla formována články o pavědeckých či iracionálních kultech (Heavensgate a Óm šinrikjó), přirozeně vznikla Occamova břitva http://amber.zine.cz/az/AWL.exe?Windows+/AmberZine/occam/occam.htm
jakožto kritická analýza podobných jevů, se kterými se potýká Sisyfos. AmberZine je 14-tidenník, který čte denně cca 70-100 čtenářů. Occamovu Břitvu čte pravidelně 300 - 400 stálých čtenářů (za 14 dní), kteří většinou nesledují Zpravodaj Sisyfos, takže jsem si na začátku dovolil cca 20% duplicitu materiálů s články ze Zpravodaje Sisyfos (v zájmu jejich jisté kvality), již teď však rozšiřuji autorský okruh o vědce a racionalisty, stojící i mimo sdružení Sisyfos (například významný mladý fyzik Luboš Motl, který pracuje v USA na teorii superstrun či "dvorní" překladatel Occ.břitvy, fyzik David Knespl, nyní pracující ve Švýcarsku). Avšak i členové Sisyfa mají někdy více příspěvků, než se vejde do Zpravodaje, takže jsem mohl zveřejnit články od doc. Č. Zlatníka, V. Noskové, doc. O. Jelínka, ing.M. Blocha a novinkou je doslovný přepis nedávných pseudovědeckých proslovů na stanici Vltava, který pořídili dr.S.Libovický a doc.Č. Zlatník a jenž mi byl zaslán dr. J. Grygarem (je zde i jeho "duel" s prof. Neubauerem, který, jak známo, sám sebe označil za "přímluvce postmoderny"). Cíl Occamovy břitvy je tedy následující - poněkud rozšířit okruh racionálně "interagujících" bytostí v této zemi a poskytnout co nejvíce zajímavých materiálů lidem, kteří jsou přístupni logickým argumentům, pocházejícím z oblasti vědy.

Pavel Vachtl 19.2.1998 e-mail: pvachtl@quick.cz


Toto je úvod k rubrice "Occamova břitva"

(nachází se na adrese: http://amber.zine.cz/az/AWL.exe?Windows+/AmberZine/occam/uvodoccam.htm   )

Co je Occamova břitva ? (úvod)

Tato rubrika je věnována prezentaci vědeckých pohledů na svět a materiálních či duchovních hodnot, které věda přináší . Cílem je poskytnout široký prostor pro myšlenky lidí, kteří vědu tvoří nebo jsou vědeckým (scientistním) viděním světa ovlivněni a nejsou spokojeni s vakuem, které u nás nyní panuje. V současnosti se poněkud zapomíná na to, že moderní věda je tam, kde působí, tj. v pochopení jevů a dějů v přírodě a ve vesmíru, relativně nejefektivnější, nejspolehlivější a nejpřesnější metodou, kterou známe. Snaží se naše poznatky o světě uspořádat a hledat jejich vzájemné vztahy. Poskytuje nám nástroje k přežití a kultivaci našeho života, zbavuje nás klamných iluzí. Moderní věda je přitom tenkou a křehkou slupkou civilizace, která ve své dnešní souvislé podobě vznikla velmi nedávno - až teprve před nějakými 400 lety    (Kepler, Galileo, Newton ). Racionalismus je motorem vědy - umožňuje rychlý vývoj jejích teorií. Skepse, pochybování a experiment jsou stabilizátorem vědy, který znemožňuje, aby se věda (a s ní i lidská společnost) vydala snadnou, avšak mylnou a nekonzistentní cestou. Vědecká metoda je samozřejmě omezena hranicemi oblasti, kde platí, jako všechno na světě, avšak tato oblast je natolik důležitá a rozsáhlá, že se bez ní lidstvo, chce-li lépe žít a vůbec přežít, neobejde. Každá další poznávací metoda a kulturní vrstva (filosofie, umění atd.) s ní proto nesmí být principiálně v konfliktu, jinak by působila destruktivně na obecné základy lidské civilizace. Symbióza vědy a humanitních oborů, těchto dvou kultur, je v zásadě možná. Přesto se nacházíme v době, kdy se zdá, že brutální formy iracionality a nemyšlení nabývají vrchu - ať už ve formě neověřených a v principu mnohdy neověřitelných léčitelských, okultních a "paranormálních" metod, či ve formě povrchních filosofií, hlavně z postmodernistické líhně. Tyto filosofie nejsou nebezpečné pro vědu proto, že přicházejí z oblastí mimo ní, ale proto, že nechápou, že se ocitají uvnitř vědy na zcela odlišné půdě, kde platí jiné zákony, a také proto, že příslušní filosofové se příliš neobtěžují tyto zákony poznat. Specifikem současné české situace je navíc nezájem o dlouhodobé perspektivy, které je schopna věda poskytnout, například v hospodářství a v průmyslu. Jinak si nelze vysvětlit, že současným zvykem většiny našich úředníků a důležitých činitelů je uvažovat pouze v krátkém časovém horizontu, což je doprovázeno ignorováním postavení našich vědců a jejich výsledků. O základní neznalosti významu vědy pro národní prosperitu nemluvě. Tyto omyly budou pro naši zemi ještě znamenat neobyčejně tvrdou lekci, než budeme nuceni se konečně poučit. Stačilo by se přitom jen trochu více dívat na příklady vyspělých zemí. O všech polohách významu vědy pro společnost, pro duchovní orientaci a osobní integritu bude "Occamova břitva" pojednávat. Každý přispěvatel zde bude mluvit sám za sebe. Nikdo není neomylný a inspirativní hodnota odlišných názorů je, myslím, v této věci potřebná.

Pavel Vachtl 7.1. 1998