Antropologický slovník - recenze

Nedávno, právě před Vánocemi dostala česká veřejnost překvapivý dárek, monumentální výkladový „Antropologický slovník aneb co by mohl o člověku vědět každý člověk“ s podtitulem „S přihlédnutím k dějinám literatury a umění“, dílo prof. Jaroslava Maliny, kolektivu z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně a z dalších českých univerzit a ústavů AV ČR. Slovník vydalo Akademické nakladatelství CERM Brno s podporou řady institucí i jednotlivých sponzorů. Na zpracování hesel se podílelo 170 odborníků z nejrůznějších vědeckých disciplín. Je to svého druhu ojedinělé dílo, které zachytilo široké spektrum hesel z mnoha vědeckých oborů, které se zabývají člověkem jako jedincem i lidstvem jako celkem, v jeho současnosti i minulosti. Má se tak stát integrální databází poznatků, jichž bylo dosaženo v oblasti věd o člověku, společnosti a kultuře. Kniha má vysvětlit, „Odkud jsme? Jací jsme? Kam jdeme?“, což vystihuje dobře záměry autorů, i když budoucnost lze jen těžko odhadnout extrapolací dnešních znalostí.

Slovník najde jistě široké uplatnění. Každému může sloužit jako zdroj poučení o všech tématech a problémech, které se týkají člověka, ale díky vysoké odbornosti výkladu jej mohou použít jako základní zdroj vzdělání i studenti antropologie, právě tak jako odborníci z jiných odvětví. Autoři se rozhodli vydat slovník nejen v knižní, spíše ukázkové podobě, v dokonalé grafické a typografické úpravě se skvělými a vtipnými obrázky Vladimíra Renčína, ale i na internetu, kde je slovník umístěn v plném rozsahu s více než 20.000 hesly a rozsáhlou bibliografií. Mimořádně cenné je, že slovník je na internetu zpřístupněn bezplatně na adrese http://is.muni.cz/do/1431/UAntrBiol/el/antropos/index.html. Tímto velkorysým gestem se autoři a nakladatelství přihlásili k mezinárodní iniciativě za podporu otevřeného přístupu k vědeckým poznatkům v duchu Berlínské deklarace z roku 2003, kterou doposud podepsaly bezmála tři stovky světových univerzit a prestižních vědeckých institucí (za Česko zatím AV ČR a GA ČR); tím se zařadili k průkopníkům myšlenky Free Online Scholarship.

Slovník se tak stává snadno dostupným pramenem bohatých informací, který v ČR nemá konkurenci. Významem se mu jen přibližuje anglofonní Wikipedie, nikoli její česká mutace, která je zatím torzem, navíc se značně nespolehlivý informacemi, a ani slavná encyklopedie Britannica, která je v její plné podobě zpoplatněna.

Slovník se zabývá antropologií v celém jejím dnešním rozsahu, tedy antropologií biologickou – fyzickou, sociální i kulturní. Takový je dnes záběr antropologie, která se stává vědou syntetizující poznatky mnoha jiných dílčích vědních oborů, jako je anatomie, fyziologie, evoluční biologie, paleontologie, archeologie, historie, etnologie, etnografie, religionistika, sociologie a mnoho jiných. Objem poznatků o člověku, jeho vývoji, tělesné stavbě, variabilitě jeho typů, o jeho chování, rituálech, sexualitě, manželství, o způsobu bydlení a zajišťování obživy, o technologiích a organizaci společnosti, ale i o kultuře, kterou člověk vytváří, je nesmírný a zřejmě do detailu nezvládnutelný i v tak velkém díle jako je předkládaný slovník. Autoři se proto rozhodli pro nestandardní způsob zpracování, týkající se výběru hesel a rozsahu jejich zpracování. Tématům známým, dobře zpracovaným jinde věnovali méně místa než heslům zdánlivě okrajovým a dosud zanedbávaným.

To samozřejmě představuje určitý problém. Některá hesla jsou podle mého názoru příliš stručná, některá dokonce chybějí, jiná naopak jsou rozvedena do značných podrobností, třeba i s dlouhými beletristickými vsuvkami. Zajímavé je, že autoři rozšířili tématický záběr o oblasti z dějin literatury a umění, aniž by to zdůvodnili, Chápeme-li takto široce sféru antropologie, pak bychom stejným právem mohli zdůraznit a do slovníku zařadit detailně i hesla z jiných oblastí kultury, např. z dějin vědy, politiky, obchodu nebo techniky. Čtenáře proto může překvapit, že ve slovníku nejsou uvedeni např. nositel Nobelovy ceny Jaroslav Heyrovský nebo Otto Wichterle, zatímco jsou široce popisováni čeští básnici, spisovatelé i mnozí malíři. Stejně tak budou možná někomu mnohá filozofická hesla chybět nebo budou příliš stručná, např. humanismus, holismus, redukcionismus nebo skepticismus. Jiná hesla jsou naopak nadbytečná, nabylo např. nutné zařadit téměř všechny lékařské syndromy, právě tak jako prakticky všechny anatomické termíny, všechna ligamenta a všechny arterie, ačkoli většina z nich nemá s antropologií žádnou souvislost. A rozsah jiných je zbytečně předimenzován, např. hesla „automobil“, který sice významně ovlivnil fungování moderní společnosti a tedy do rámce antropologie patří, ale není důvod pro široký popis jeho vývoje a značek ani pro rozsáhlou literární vsuvku.

Nás skeptiky může těšit, že je ve slovníku kvalitně vyloženo mnoho termínů, které spadají do oblasti našeho zájmu, např.mystika, magie, mýtus, mantra, meditace, amulety a mnoho jiných. Prof. V. Mornstein pak obsáhle popsal, vedle jiných hesel, alternativní medicínu, pseudovědu i náš klub SISYFOS.

Nemyslím si však, že by mé drobné poznámky nějak snižovaly hodnotu sborníku. Vše v něm být, vzhledem k extrémní šíři dnešní antropologie, prostě nemůže, výběr i volba nejvhodnější délky hesel musely být nutně subjektivní. Je jisté, že subjektivní je i můj názor a že odborníci z jiných disciplín mohou mít stanovisko právě opačné.

Podstatné je, že nyní máme k dispozici dílo, ve kterém lze najít množství odborně zpracovaných informací o všem, co se týká člověka. Nenajdeme-li hledané heslo, nevadí, internetová podoba sborníku umožňuje jejich snadné rozšiřování a doplňování v budoucnosti. A kdo své heslo nenajde, použije jiné zdroje. Ovšem žádný z nich není tak obsáhlý, tak aktuálně a odborně zpracovaný a tak snadno přístupný jako právě slovník prof. Maliny a jeho kolektivu.