Falešné vzpomínky

V oblasti parapsychologie a alternativní medicíny se velice často setkáváme s problémem tzv. falešné paměti. Některé osoby nebo pacienti s jistotou tvrdí, že viděli nějakou událost „na vlastní oči“, nebo že prožili nějakou katastrofu, že byli uneseni mimozemšťany (viz Únosy lidí mimozemšťany) nebo byli v mládí znásilněni, i když k tomu ve skutečnosti nedošlo. Mluvíme o falešné paměti. Někdy jde o zkreslení skutečné vzpomínky, záměnu místa nebo osoby ve vzpomínce, jindy o záměnu za sen, za událost viděnou ve filmu, o záměrnou konfabulaci nebo o vzpomínku vsugerovanou, např. při nevhodné psychologické léčbě. Tak je tomu zejména při léčbě pomocí vybavování tzv. potlačených vzpomínek (repressed memory therapy, viz Potlačené vzpomínky), která se rozšířila koncem 20. století v USA.

Hodnocení: Výklad existence falešných vzpomínek podává moderní neurofyziologie a psychologie. Vzpomínky totiž nejsou přesným vybavením událostí. Záznam událostí je v mozku uložen na několika vzdálených místech a vzpomínka se vybavuje složením z těchto záznamů jako mozaika. Tento syntetický proces je závislý na mnoha faktorech a výsledná vzpomínka může být výrazně zkreslena. Záznamy vzpomínek nejsou kromě toho v mozku uchovávány v nezměněném stavu, ale spojují se s jinými vzpomínkami z jiného období, vyvíjejí se, obohacují se nebo ochuzují. Vzpomínky z raného dětství do 3 let nemohou být vůbec přesné, protože levá dolní prefrontální část mozku, která je nezbytná pro dlouhodobé uchovávání vzpomínek, není v tom období ještě vyvinuta, takže správné zakódování a klasifikace vzpomínek nejsou možné. Vzpomínky na toto období jsou proto vysoce fragmentární a doplněné později, protože děti mají bohatou fantazii, i smyšlenkami, které pak zaměňují za realitu. Navíc jsou děti vysoce sugestibilní a ve vzpomínku se jim mění i to, co jen okrajově zaslechly nebo viděly ve filmu nebo v televizi. Experimentálně se podařilo prokázat, že vzpomínky lze snadno vsugerovat, implantovat u dětí i dospělých. Zajímavé je, že vzpomínky na reálnou událost jsou v mozku uloženy na jiném místě než vzpomínky falešné, vsugerované. Nízkou hodnotu mají také vzpomínky vybavované v hypnóze, protože ta je založena na sugestivním působení hypnotizéra. Právě tak jsou nepřesné vzpomínky, pokud není osoba při plném vědomí. Přesnost vzpomínek závisí také na stupni pozornosti a na citovém vztahu k události. Na zkreslování vzpomínek a na „vybavování“ vzpomínek falešných se výrazně podílejí i média. Ta mají na svědomí např. téměř masové hlášení únosů mimozemšťany (viz Únosy lidí mimozemštany) v USA koncem 90. let.

Odkazy: Koukolík F.: Lidský mozek. Funkční systémy. Norma a poruchy. Portál, Praha 2002
The Skeptic´s Dictionary, www.skepdic.com