Hypnóza

Hypnóza (řecky hypnos = spánek) je postup, při kterém dojde u hypnotizované osoby k zúžení jejího vědomí a pozornosti, maximální relaxaci a současně k výraznému zvýšení její sugestibility (viz Sugesce). Docílení hypnózy vyžaduje zkušenosti ze strany hypnotizéra a také určitou vnímavost a vstřícnost ze strany klienta, resp. média. Při hypnóze se vytváří mezi hypnotizérem a klientem zvláštní vzájemná vazba, která je posilována v případě, kdy je osobnost hypnotizéra a klienta stejným způsobem strukturována. Do hypnotického stavu, který je podobný transu, se osoba uvádí buď verbální sugescí nebo fixováním jeho pozornosti na určitý předmět. Podobným způsobem musí být klient z hypnotického stavu opět vyveden. Hypnóza může být různě hluboká a v souvislosti s tím je také různý rozsah ztráty paměti na dobu strávenou v hypnóze. Pomocí hypnózy lze klienta také pověřit různými úkoly, které pak vykonává podvědomě, ale úkoly nesmí být v rozporu se schopnostmi i osobností klienta. Hypnóza se někdy používá také jako terapeutický antalgický prostředek (proti bolesti) místo anestézie, např. při porodu, v zubním lékařství nebo i při operacích. Léčba psychických obtíží sloužící k vybavování nebo naopak utlumení traumatizujících vzpomínek však vyžaduje vždy zkušeného hypnotizéra - psychiatra nebo psychologa. Někdy používá hypnózu i policie, aby si oběť nebo svědek lépe vybavil vzpomínky na událost. Do hypnotického stavu se lze uvést také bez pomoci hypnotizéra, pomocí tzv. autohypnózy. Dosáhne se toho nejsnáze pomocí hlubokého a dlouhého soustředění na určitou část těla s představou tíže a tepla. Cílem je dosáhnout relaxace a odeznění takových potíží, jako je únava, bolest, stres. Stejné relaxace se stejnými nebo lepšími efekty lze však dosáhnout řadou jiných technik, jakou je např. autogenní trénink, meditace nebo biofeedback.

Hodnocení: Hypnóza je zvláštní, ale fyziologický stav, charakterizovaný především maximální sugestibilitou, vyvolaný jinou osobou nebo autosugestivně. Hypnóza však bývá laickou veřejností často spojována s mylnými představami o její povaze a možnostech. Na hypnóze není nic mystického nebo magického. Mylně je považována za natolik „změněný stav vědomí“, že v něm může osoba proniknout do oblasti svého nevědomí, vybavovat si mystické představy, vstoupit do okultního světa nebo se vrátit do minulých životů. Vyjádření hypnotizované osoby jsou však buď vzpomínkami na události prožité, nebo hypnotizérem sugerované nebo jde o konfabulace. Všechny výroky osoby v hypnotickém stavu jsou proto vysoce nespolehlivé. Oproti běžným názorům nelze také klienta přimět k násilnému činu, pokud k tomu nemá sklony. Podle moderních psychologů není hypnóza „stavem změněného vědomí“, jak je tomu při transu, ale je jen určitým zajímavým typem „sociálního naučeného chování“, na kterém spolupracuje hypnotizér s klientem. Řádně provedená hypnóza je bezpečná. Nebezpečná pro psychiku pacienta i pro jeho sociální život však může být v případech, kdy jsou sugescí vyvolány tzv. potlačené vzpomínky, zpravidla falešné. Také hypnóza vyvolaná laikem, např. léčitelem, třeba na estrádách nebo na poutích, zejména pokud není správným způsobem ukončena, může vést k negativnímu ovlivnění psychiky nebo vést k fyzickému traumatu v důsledku narušení pozornosti klienta.

Odkazy: McKenna P.: Svět hypnózy. Columbus, Praha 1995
The Skeptic´s Dictionary, www.skepdic.com